Klonovací války v počítačovém šachu II.

Ippolit, RobboLilo a Žar-Ptica - Nejprve jasná fakta. První prokazatelné zmínky o motoru Ippolit se na webu objevily už koncem května 2009, ale v záplavě jiných událostí mu nikdo nevěnoval pozornost. Těžko říci, zda to byla náhoda nebo úmysl, ale najednou v říjnu vybuchla bomba – Ippolit poráží Rybku 3! Celý svět PC šachu okamžitě zbystřil pozornost.

Autor Ippolita je určitě svérázný člověk a zatím zůstává v hluboké anonymitě. Podepisuje se Yakov Petrovich Golyadkin, což je ovšem jméno hrdiny z Dostojevského novely Dvojník. Program je datován 92 let po Revoluci (rozuměj Velké říjnové) a nechybí ani odkazy na Lenina. Je přiložen zdrojový kód v jazyku C, který ovšem nevypadá, že by byl vytvořen ručně, ale ani nepřipomíná strojové zpětné překlady. Podle autora jde o strojově generovaný kód z jeho speciálního jazyka „měkký znak“, o kterém ovšem nikdy nikdo neslyšel; západní komentátoři bez znalosti ruštiny ho například chybně uváděli jako „b“.

Skupina nadšenců zdrojový kód Ippolita „zušlechtila“. To znamená, rozdělili ho na pojmenované části, vydělili hlavičkové soubory a doplnili komentáře. Přitom také opravili pár dětských nemocí Ippolita, který občas „padal“, nastavoval dámu a špatně hospodařil s časem.

Výsledek se nazývá RobboLito, je stabilní a na jednoprocesorovém počítači přesvědčivě poráží Rybku 3. Rozhodně nejde jen o její napodobeninu.
Zatímco Rybka 3 má délku kolem 2,5 Mega, stačí RobboLitu pouhá desetina! Navíc umí stavět střelce a disponuje znalostmi, které Rybce chybí; třeba rozezná remízu v koncovkách s falešným střelcem.

RobboLito je neustále vyvíjen. Skupina je zřejmě při chuti, nové verze a jména začínají být už nepřehlednými. Začátkem roku 2010 se objevila varianta jménem Igorrit, který dokáže využít vícejádrové procesory, což znamená definitivní sesazení Rybky z trůnu. Další motor z této rodiny Ivanhoe zvládá vícevariantový analytický mód a vrcholem „šlechtitelských“ snah je super-motor Firebird (rusky Žar-Ptica), jehož funkční beta verze se objevila 16. ledna. V době psaní článku jde zřejmě o nejsilnější dostupný šachový motor.
Vašík si tentokrát dal s reakcí trochu na čas. Zprvu se neozval sám, ale prostřednictvím moderátora Rybka fóra s přezdívkou Vytron (P. Ulysses z Mexika). Vytron Ippolita přímo nejmenoval, ale napsal, že nový motor je klonem Rybky a dokonce i odkazy na něj jsou nelegální.

O to větší úsilí vyvinula Vašíkova parta na orwellovské machinace, kterými se snažili vymazat Ippolita ze známých webů. I já jsem dostal nepodepsaný mail se strohým oznámením, abych odstranil z webu ilegální odkaz. Odpověděl jsem, že s anonymy se nebavím a že žádám důkazy. Zkusili to ještě jednou s argumentem, že známé západní weby už ten odkaz odstranily. Teprve ve třetím mailu jsem se dozvěděl, s kým mám tu čest – Ivana Rajlich(ová), Vašíkova matka. Přešli jsme na češtinu, probrali komunistický režim a jejich emigraci, ale tím diskuse skončila. S axiomem, že Vašík nikdy nelže a celý svět se proti němu spikl, se prostě nedá nic řešit.

Vašík si mezitím kalhoty pojistil opaskem a ještě kšandami. Naznačil podezření z krádeže zdrojového kódu Rybky a k tomu ještě bez větších podrobností uvedl, že mu tvůrce Ippolitu mailem průběžně popisoval průběh dekompilace.
Nějak se ale zapomněl zmínit o tom, jaký to balast, který Ippolit zjevně nepotřebuje, tvoří 90 procent Rybky.

Tajemství Rybky prozrazeno?

Vašík dosáhl toho, že prestižní listiny CEGT a CCRL RobboLita netestují. Diskusní fóra jsou ale plná příspěvků a testů nadšenců, které není možné ignorovat. Také korespondenční hráče a analytiky „klonovací“ válka nijak netrápí a Firebird už určitě na jejich strojích vesele analyzuje na plný výkon.

Navíc je tajemství Rybky zřejmě prozrazeno. V minulém seriálu jsem napsal: Vašík musel narazit na nějaký „kámen mudrců“, který umožňuje programu bez velkých šachových znalostí dosáhnout neuvěřitelně efektivního a hlubokého propočtu. Posledním takovým objevem byla nultahová heuristika, která posunula programy o 200-300 Elo bodů. V devadesátých letech minulého století měli ovšem šachoví programátoři hlavní společný cíl posunout nevalnou úroveň tehdejších programů, proto si nápady předávali. Nultahovou heuristiku popsal Dr. Donninger v ICCA Sept1993 a tak mohla být využita podle uvážení všemi konkurenčními programy. Zato Vašíkovi se zatím výborně daří svůj nápad před konkurencí utajit.
Nakonec to vypadá, že hlavní síla Rybky spočívala zase v chytré modifikaci nultahové heuristiky. Stopy vedou k programu StockFish.

StockFish

Program StockFish (Marco Costalba a Joona Kiiski) je klonem Glarungu (Tord Romstad, Norsko) v tom nejlepším slova smyslu – nakonec se k vývoji připojil i sám Tord, který neměl čas sám vylepšovat svůj původní produkt. V prosinci 2009 se StockFishi podařil husarský kousek, když verze 1.6 (proti 1.5) poskočila nejméně o 100 Elo bodů. A výkon ještě dále narostl v podverzi „s“ (smooth scaling nullmove), která vidí o polotah hlouběji.

Růst přes 100 Elo bodů se pravidelně označuje zvýšením hlavní verze. Nový StockFish porazí současnou dvojku Shreddera 12 a na listinách se pohybuje těsně za Rybkou. Pražský nadšenec Miroslav Czak dokonce tvrdí, že se svou knihovnou StockFish Rybku 3 porazí a tento trend je markantnější s rostoucím počtem jader. Viděl jsem ale také opačný závěr, kdy více jader StockFishi moc nepomáhalo.
Přirozeně se naskýtá otázka, zda tento skok nebyl dosažen tak, že se Marco „podíval“ do RobboLita. Těžko říci; osobně si myslím, že v roce 2010 se „podívá“ každý autor šachového motoru.

Rybka 4

Útoky se valí ze všech stran, a aby Vašík udržel trůn, nestačí už jen obviňovat konkurenci a mazat odkazy. Svět si žádá Rybku 4, která zase všechny porazí. Vypadá to ale, že Vašík se uplynulý rok věnoval spíš zdokonalení paralelních algoritmů, které využívá ve svém clusteru. Na slibovanou Rybku 3+ mohou uživatelé zapomenout úplně, stejný osud zřejmě čeká Pocket verzi a čtyřka je jen neurčitě ohlášena na první pololetí 2010. Autor dokonce připustil, že to nebude takové „zemětřesení“, jako byla Rybka 3.

Vzdálená Rybka

Tou opravdovou bombou má být Remote neboli Vzdálená Rybka. O co se jedná? Ve snaze zvýšit výkon šachových programů využívají programátoři více procesorů. Jde o tzv. Deep- nebo MP verze programů.
Zpočátku byly k jejich provozování potřeba velmi drahé servery osazené skutečně několika procesory. Ovšem uvedení dvou- a čtyjádrových čipů (Core2Duo, Quad, i5, i7 od Intelu nebo Athlon X2, Phenom od AMD) přiblížilo tuto technologii obyčejným lidem.
Efektivita Deep- programů ovšem není příliš velká, protože zorganizovat dobrou spolupráci je obtížné.
Vezměte dva silné hráče a dejme jim společně analyzovat nějakou šachovou pozici. Určitě nebudou hotovi dvakrát tak rychle jako jeden z nich. Podobné problémy právě řeší Deep- motory.

Vašík šel ale ještě dál a vytvořil tzv. cluster, což je několik spojených počítačů. V nedávném rozhovoru s Nelson Hernandezem poodhalil poněkud tajemství své počítačové „farmy“. Cluster je umístěn v Německu u Dr. Lukase Cimiotti a tvořen devíti osmi-jádrovými počítači; tedy celkem 72 malých spolupracujících Rybek.
Podle zákulisních informací se mezitím cluster rozrostl na 13 počítačů.
Problémy efektivity jsou zde ještě výrazně komplikovanější než u Deep- motorů.
Jeden kopáč vykope jámu za určitou dobu. Dva kopáči budou skoro dvakrát rychlejší, dohodnou se snad i čtyři. Ale když se jich sejde stovka...

Pro nejnáročnější uživatele chce Vašík svůj cluster nabídnout komerčně. V principu to znamená přihlásit se na internetový server, zadat nějakou pozici a po čase obdržet výsledek od vzdáleně běžícího clusteru. ChessBase i Convecta připravují pro tuto službu vhodné rozhraní. Není to až tak revoluční novinka. Totéž ve skromnější variantě nabízí Shredder pro mobilní telefony už několik let. Za drobnou mikroplatbu si můžete z mobilu odeslat pozici, která bude vzdáleně zpracována silným počítačem s aktuální verzí Deep Shreddera a zaslána zpět. Uživatelský komfort zajišťuje javový program Mobile Shredder. Mimochodem, za podobných podmínek umožní také v terénu prohlídku kvalitního stromu zahájení a tablebasí.

Vašík pojal celou záležitost velkoryse a zájemcům chce nabídnout vysoký výkon v několika cenových hladinách. Za 750 EUR ročně (nebo 0,5 EUR za hodinu) byste měli dostat výrazně vyšší výkon, než bude mít Rybka 4 na čtyřjádru. Přístup na maximálně výkonný cluster má být účtován dokonce až 80-100 EUR za hodinu. Výhodou Vzdálené Rybky je také naprosto aktuální verze programu, zatímco klasická čtyřka zůstane nejméně 14 měsíců bez updatu (stejně jako Rybka 3).

V této souvislosti je zajímavá otázka, za kolik si dnes pořídíte domů osmijádro. Přijatelné procesory jsou i7-920 za 6.500 Kč a i7-950 za 12.800 Kč. Za základní desku dáte kolem 5.000 Kč a k tomu potřebujete aspoň 6G pamětí (osazují se tříkanálově) DDR3 za 4.000 Kč. Připočtěte bednu, disk, mechaniku a Windows a i šetřílkové se dostanou o něco výš, než je roční předplatné Remote Rybky. Srovnáváme ovšem jablka s hruškami; i předplatitel nějaký počítač k přístupu potřebuje a na druhou stranu soukromé osmijádro zdaleka nemusí sloužit jen na šachy...

Od tohoto systému si Vašík slibuje zastavení pirátských kopií a zpětných překladů Rybky. Obávám se však, že nakonec zase skončíme u peněz. Neznám v České republice člověka, který by byl ochoten platit uvedené částky a ani odezvy z výrazně bohatšího Německa nejsou o moc optimističtější.

I kdyby se projekt rozběhl, mohou vzniknout zcela nečekané problémy. Zajímavá je třeba otázka, kdo bude duševním vlastníkem vygenerovaných špičkových analýz. Uchováváním zajímavých částí může síla clusteru růst a jsou tu i možnosti zneužití. V rozhodující korespondenční partii o titul MS bude pan A klientem Vzdálené Rybky, zatímco pan B ne. Jakou záruku má v dnešním zkorumpovaném světě A, že analýzy „neuniknou“ směrem k B?

Závěr

Pojem klonu a klonování šachových motorů je vágní. Trochu „opisuje“ každý, hranice přijatelnosti je sporná a subjektivní. Platí presumpce viny nebo presumpce neviny? Zatím to evidentně vypadá tak, že pravdu má vítěz. Dosud to byl Vašík, ale nový Firebird a spol. mohou řádně zahýbat dalším vývojem šachového softwaru.

Odkazy najdete na mém webu www.vlasak.biz.