O MS mládeže (nejen) se Sergejem Berezjukem

S odstupem času se povětšinou lépe hodnotí. Vracíme se k vystoupení naší mládeže na Mistrovství světa, které se konalo nedávno v tureckém letovisku Kemer. Sergej Berezjuk odpovídá na naše otázky. Dozvíme se kdo splnil předpoklady, naopak kdo očekávání nenaplnil. Nakousli jsme i širší mládežnické téma obecně.


Kolik účastníků čítala Vaše výprava?
Mistrovství se zúčastnilo osmnáct hráčů a tři trenéři.

Přidali se i rodiče?
Podporovat své blízké jelo devět rodinných příslušníků.

S jakými výsledkovými plány jste na MS odjížděli?
V některých kategoriích jsme měli hráče nasazené poměrně vysoko, v jiných zase níže a tak naše cíle byly dopadnout lépe než nasazení ve startovní listině.

Průběh bojů byl pro naše barvy velmi strhující. Především kvůli Katce Němcové bylo na novoborském šachovém serveru u obrazovek narváno. Jak hodnotíte její vystoupení?
Pro celkové postavení šachu ve společnosti je velkým přínosem vysoká sledovanost výsledků našich mladých reprezentantů, o což se třeba Katka zasloužila měrou vrchovatou.V průběhu celého turnaje potvrzovala vzestupnou tendenci své hry a její úspěch je zároveň jak příslibem do budoucna, tak i motivací pro další hráče.

I další svěřenci předvedli vzhledem k pohledu do budoucnosti zajímavé výkony. Můžete více přiblížit?
Velkou pochvalu za svůj výkon si zaslouží sestry Olšarovy, pěkně zahrál Jaroslav Bureš. Výborný finiš předvedl Lukáš Kuchynka. Srdnatě bojoval s mnohem staršími protihráči Jiří Kočiščák. Velmi dobré výkony podávali v prvních dvou třetinách turnaje také „špunti“ Matyáš Marek s Tomášem Pavelkem a v první polovině Hanka Kubošová.

Naopak, zklamal Vás někdo?
Je pravda, že někteří hráči nenaplnili zcela své ambice a o neúspěchu by se například dalo hovořit u Vojtěch Pláta a Jana Krejčího, kteří uhráli „pouhé +3“. Takže takto ano, jinak si myslím, že vyloženě nepropadl nikdo.

Velká diskuze se strhla po předposledním kole, kdy naše výprava zaznamenala velké množství proher. Narážky zazněly na špatnou psychickou odolnost a připravenost našich mládežníků.
Některým hráčům závěr turnaje nevyšel ( Plát, Pavelek, Marek, Němcová ), jiní naopak bodovali ( Kuchynka, Bureš, Olšarová K, Krejčí). I u zbytku reprezentace je to tak napůl. Takže bych nehovořil o špatné připravenosti našich mládežníků, vždycky spíš rozhodují konkrétní okolnosti, fyzický stav, psychická pohoda a také trochu štěstí ( např. soupeř spadne do přípravy atd.).

Ovlivňuje výkony jednotlivců přítomnost jejich rodičů? Ať už kladně či záporně.
Přítomnost rodičů zcela jistě ovlivňuje výkony jednotlivých hráčů, v některých případech kladně a v některých záporně. Je to dost citlivá kapitola, kterou je ale třeba řešit soukromě s jednotlivými rodiči.

Jak probíhala příprava na jednotlivá kola?
Každý trenér měl na starost šest svěřenců. Losování bylo známo kolem 22 hodin. Dále to znamenalo prohlédnout několik desítek, někdy i stovek partií od soupeřů a navrhnout zahájení a způsob hry na partii. V průběhu druhého dne dopoledne se to probralo s hráči a v případě potřeby se vnesly určité korektury.

Byli jste spokojeni se zázemím v Turecku? Co byste našim oraganizátorům mládežnických akcí doporučil?
Je pravdou, že pořadatelé vytvořili mírné organizační zmatky, ale ty byly pravděpodobně způsobeny obzvláště velkým počtem hráčů a doprovodných osob. Jinak vše probíhalo na standardní úrovni. Nad druhou částí otázky stojí za to se zamyslet. Pokud si odmyslíme jakoby povinné turnaje, mezi které patří přebory Čech, Moravy a Republiky a nebudeme počítat „rapid“ turnaje, tak potom kolik mládežnických turnajů se u nás pořádá?

Časté téma v diskuzích je svaz a podpora mládežnického šachu, organizace, třenéři. Jaký je Váš názor na dnešní situaci?
Je naivní představa, že při finančních prostředcích, kterými disponuje a při počtu profesionálních zaměstnanců, dokáže svaz plně ošetřit rozvoj mládežnického šachu. Rozvoj v této oblasti by měl ležet na bedrech celé šachové,ale i nešachové společnosti a úlohou svazu je potom podpořit rozumné projekty a aktivity lidí, kteří v této oblasti pracují za kterými jsou vidět určité výsledky .

Co byste rád změnil?
Tento bod souvisí s předchozí otázkou. Je potřeba změnit přístup celé šachové společnosti k mládežnickému šachu. Pro příklad nemusíme jít daleko, stačí do sousedního Polska. Tam jdou do mládeže podstatně větší prostředky a i zájem šachové veřejnosti je o dost větší. Jako ilustraci naší společnosti můžeme uvést zvýšení členských příspěvků o deset korun, které by šly na mládež. Celková suma by mohla výrazně rozvoji mládeže pomoci a při tom by nikomu neublížila. Proč takovýto pakatel není společnost schopna obětovat? A co všechno by mohlo být kdyby šachisté přispěli ne deset, ale dvacet nebo třicet..?? ( jde o částky korun za rok! ).

Na závěr. Věříte do budoucna ve větší prosazení královské hry do povědomí nešachové společnosti? Jaké kroky by k tomu přispěly?
Jednoznačně věřím. Šachy jsou v porovnání s většinou jiných sportů levnou a dostupnou disciplínou. Drtivá většina sportů také nabízí především fyzické vyžití a málo které i to duševní. Šachy nenabízejí pouze sportovní prvky, ale i vědecké, umělecké a další. V některých zemích, které se rychle rozvíjí ve všech oblastech ( Čína, Indie ), nastal v posledních letech doslova šachový boom. U nás jsou zatím šachy trochu podceňovány, ale jsou regiony, kde se situace zlepšuje a popularita roste. Je jen otázkou času, kdy dojde k významnějšímu celoplošnému nárůstu popularity šachu. Přispět k tomu můžeme a musíme všichni, neustálou propagací, medializací a ukazováním výhod, které šachy nabízí.