MEZIGALAKTICKÉ ŠACHOVÉ VÁLKY aneb „Co by vesmírným kamenem dohodil!“

DEN PÁTÝ
Lodní deník poručíka Dejfa

Dnešní galaktický zájezd skutečně nebyl příliš náročný, neboť planetka LOVELIT je od naší domovské základny vzdálena pouhopouhých dvacet vesmírných minut! Obě dvě naše lodě neměly s překonáním takovéto vzdálenosti skutečně žádné problémy. Na místě jsme se zprvu polekali reje domorodých mravenců, leč posléze nám bylo vysvětleno, že LOVELIT dnes hostí hned tři zápasy! To nás uklidnilo a mohli jsme v pohodě zasednout k lovelitovým šachovnicím...

Domácí měli být v zápase mírným favoritem, což potvrzovala i ELOvá převaha na téměř všech šachovnicích (i když mnohdy skutečně jen nepatrná). Ovšem takovéto statistiky naše mladé a dravé družstvo nikdy nijak zvlášť netrápily. Navíc jsme správně odhadli, že při vyrovnaném stavu zápasu budou partie lámat spíše litovelští, bod za remízu by jim v boji o záchranu příliš nepomohl.

Jako první skončila partie na třetí šachovnici, kde měli domácí jasně největší převahu. Kapitánovi Ríšovi Biolkovi sr. se navíc partie vůbec nepodařila, po klidně a podle mého i dobře sehraném zahájení spáchal doslova „harakiri“ a byl nucen před Tomášem Oralem sklonit krále již někdy kolem dvacátého tahu. 1:0. Na druhou stranu právě touhle rychlou výhrou možná domácí trošku ukolébal...:-) Na první a osmé desce byly k vidění vyrovnané duely mezi litovelskou novoroční posilou Hannesem Stefanssonem a Tomášem Petríkem, resp. Ríšou Biolkem jr. a Vladimírem Bělunkem. Obě také skončily ještě před časovými tísněmi remízou. 2:1. Já jsem se rozhodl na čtyřce postavit bílými proti Štěpánovi Žilkovi Ben-Oni (tedy vlastně Ben-Oni s tempem víc...:-)), což se ukázalo jako dobré rozhodnutí. Štěpán ne úplně dobře ocenil pozici, musel odevzdat pěšce a přejít do věžové koncovky. V ní pravděpodobně měl určité šance na remízu, nicméně po tahu Vd5 už partii nejspíš zachránit nešlo. Poněkud nestandardní koncovku 5p:V nemohl černý udržet, pěšců bylo jak zajíců...:-) 2:2. Na zbylých šachovnicích se mezitím odehrávaly nervy drásající časové tísně... Pátá šachovnice znamenala souboj dvou juniorů Honzy Krejčího a Karla Malinovského. Honza v sicilské bílými pozičně obětoval kvalitu, za niž měl rozhodně dobrou kompenzaci. Karel se pokusil otevřít pozici pro svůj pár věží, což se mu podařilo, leč pozice stále zůstávala nejasná. Naštěstí pro nás Honza prohrál na čas, v pozici, kdy by po výměně dam v žádném případě nestál hůř, spíše naopak. Tady musíme sportovně přiznat, že jsme získali bod hodně se štěstím (a díky němu tedy i celkové vítězství). 2:3. Erik Pinter na dvojce sehrál s Milanem Žůrkem rovněž vyrovnanou partii, no a právě tady se potvrdily naše předzápasové úvahy. Černý vzhledem ke stavu zápasu musel riskovat, jenomže přepnul strunu a mírně lepší čtyřvěžovku dokonce prohrál! 2:4.

Partií zápasu bych nazval ostrý mač na šestce mezi Radkem Slukou a Láďou Stratilem. Radek chtěl už od zahájení docílit „pořádný maso“, čemuž odpovídalo i zvolené zahájení 1.e4 g6 2.h4!?. V časové tísni pak oba bojovníci šli nemilosrdně po soupeřovu králi, načež někdy ke konci časovky vznikla tato pozice:



Radek správně zkusil soupeře splést a zahrál 1.Vd7+! Kg8 Okamžitě prohrávalo jak 1...Kh8?? 2.Vh1+ Kg8 3.Dd5+ Kf8 4.Vh8+! Dxh8 5.Df7# tak i 1...Kf8?? 2.Vf1!+- 2.Dd5+ Kf8 V tuto chvíli jsme já i Ríša senior objevili krásný tah 3.Vf1!, který našel i Radek. Užuž jsme se radovali z výhry, když tu se na šachovnici objevila zákeřná replika 3...b4+!!, kterou jsme ani jeden vůbec neviděli!! (Po 3...Dxf1?? 4.Dd6++- by černý dostal mat!). To jsme se pro změnu začali strachovat o celý bod, Radek však nezpanikařil a našel 4.Kxb4 Vb8+ 5.Ka4 Va8+ 6.Kb4 Vdb8+ 7.Vb7! Jediný tah! 7...Vxb7= Tady černý nabídl remízu, která byla pochopitelně přijata. Nutno říct, že po 8.Dxb7 Dxf1 9.Dxa8+ Kg7 to černý teoreticky ještě zkoušet mohl (má jedno tempo navíc), ale nervy to už zřejmě nedovolovaly... 2½-4½. Tím jsme hrdinně (i když jak už jsem poznamenal s notnou dávkou štěstí) zvítězili a zbývala již jen partie jediné ženské zástupkyně v zápase Evičky Kulované na sedmé desce černými proti Jozefu Michenkovi. Ten Evu ve střední hře nepříjemně zatlačil výjezdem po krajnici (konkrétně a-pěšcem), načež vznikla zajímavá koncovka, v níž Eva i přes „nevýhodu“ J proti S a pěšci méně nejspíše dosáhla remízové pozice. Bohužel pro ni dovolila soupeři vymanit se z „pevnosti“, bez níž byl chudák skokáč po pár dalších tazích polapen... 3½-4½.

Hoj, krásně se pak vracelo domů! Nejen že jsme se de facto už určitě zachránili, nýbrž můžeme směle začít bojovat o medaile! A to hned za tři týdny, kdy konečně zasedneme k vesmírným šachovým stolkům na naší domovské základně, tedy na planetě MLCOOOU (čtěte prosím po francouzsky, tedy: MLKY)!...:-)