„Dostaň mě z toho“ aneb o tom, jak se Carlsen zbavil Kasparova

Nová kniha Hallgeira Opedala „Chytrý tah: Magnus Carlsen“ objasňuje důvody rozchodu Garriho Kasparova a Magnuse Carlsena, kteří spolu určitou dobu intenzivně spolupracovali. Ačkoliv to oba aktéři líčili jako „klidný a přátelský rozchod po oboustranné dohodě“, v knize se uvádí, že jejich cesty se rozešly spíše v hořkém duchu, a došlo k tomu po Carlsenově drtivé porážce od Kramnika na Corusu 2010.

Spisovatel Hallgeir Opedal doprovázel Carlsena před napsáním knihy celý rok, což mu umožnilo podat svědectví takříkajíc „z první ruky“ o tom, co se dělo poté, co Kasparov pomohl norskému hráči dosáhnout prvního místa na světovém žebříčku. Článek na norském serveru shrnuje tyto události.

(Foto: archiv autora)

První „zlověstná znamení“ přišla již na turnaji v Nanjingu 2009, který Carlsen skvělým způsobem vyhrál. Carlsen uvádí, že jejich spolupráce perfektně klapala zejména proto, že díky časovému rozdílu mohl spát, zatímco Kasparov pilně pracoval a posílal mu své analýzy a podněty e-mailem, který si vždy ráno otevřel. Carlsen se rozhodl jako první přestat Kasparovovi volat po telefonu. Důvod byl ten, že „Kasparov byl přísný trenér, vyžadující železnou „ruskou disciplínu a odhodlání“. Neváhal používat drsné prostředky, jestliže hrál jeho svěřenec špatně.“ Carlsen byl zvyklý přebrat si všechno sám a po svém. Šlo také o střet dvou silných osobností: norská nátura se konfliktům spíše vyhýbala a mluvila co možná nejméně, zatímco ta ruská rozepře vyhledávala a ráda poslouchala zvuk svého vlastního hlasu.

Kasparov a Carlsen na tréninkovém kempu v Chorvatsku 2009 (Foto: ChessBase)

Poslední pověstná kapka, kdy pohár trpělivosti přetekl, přišla na Corusu 2010. Carlsen hrál v 9. kole bílými figurami proti Kramnikovi, a popisuje, jak mu Kasparov před zmiňovanou partií posílal četné zprávy a poselství: „Kasparov mě úplně vyždímal a vyčerpal. Podle něj jsem neměl Kramnika pouze porazit, ale zároveň zničit jeho ego.“ Carlsen zašel až tak daleko, že ve svém profilu na Facebooku zveřejnil větu: „Magnus Carlsen se chystá Kramnika zašlápnout jako štěnici.“ Tehdy to fanoušci brali jen jako vtip, ve kterém Carlsen trochu ujel, ale při zpětném pohledu to vypadá, že to bylo míněno zcela vážně.

To, co následovalo, je dobře známé. Kramnik dosáhl vítězství ve spektakulární partii černými figurami (partie) a přerušil tak Carlsenovu šňůru 39 partií v řadě bez prohry. Navzdory tomu, že byl uražen, Kramnik na popartiové tiskové konferenci popsal tuto partii jako jednu z nejlepších ve své kariéře. Carlsen byl na Facebooku a jiných sociálních sítích zesměšňován do té míry, že musel následně „odstranit“ kolem 4000 svých facebookových „přátel“ (majících přístup do jeho profilu).

Carlsen říká, že „byl jsem naštvaný na všechno a na všechny, opravdu. A rozhodl jsem se, že po zbytek turnaje už si budu o všem rozhodovat jenom sám. Nechtěl jsem poslouchat Kasparova. A myslím si, že on to nakonec i v jistém smyslu pochopil.“

Carlsen se nakonec dal po této porážce dohromady, ale po turnaji požádal svého otce a manažera Henrika, aby „ho z toho dostal“. Carlsenův současný manažer Espen Agdestein hovoří o tom, co toto odmítnutí pro Kasparova znamenalo: „On se po dlouhé době zase vrátil do šachového světa a slavil – prostřednictvím Carlsenových vítězství – opět úspěchy. Ale náhle byl příkře odmítnut. To ho jistě zabolelo.“ V knize se uvádí, že Kasparov byl „rozzlobený, strašlivě naštvaný“. Ačkoliv Carlsen uvádí, že mu to nikdy osobně nevyčetl, dodává: „Myslím, že můj táta od něj dostal pár pěkně sžíravých zpráv.“

Právníci se dohodli na lukrativním vyrovnání a pro veřejnost byl jejich rozchod podán jako „bezproblémový“. Se střídavými úspěchy se v současnosti jejich vzájemné vztahy poněkud zlepšily. Kasparov sice kritizoval Carlsenův „lehkovážný“ přístup ke své kariéře, ale Carlsen popisuje jejich relace jako: „Slušné. Nemám problém s ním mluvit.“

Zdroj: whychess.org
Překlad: Stanislav Hošek

Přijměte omluvu šéfredaktora, že tento článek 29. 9. 2011 nevyšel v plném znění.