Zákulisí turnajů a zákoutí duše

Jak hospodaří s časem velmistr David Navara a jak závodil v běhu na břehu Rýna. Co dělá o víkendu mistryně Soňa Pertlová a s kým popíjí medovinu. Proč velmistr Robert Cvek nemá rád České dráhy a kolik uběhne, když mu uteče kondička. Jakou normu v Olomouci bezpečně splnil mistr David Dejf Kaňovský či co dělal mistr Vojta Plát na hradě Bouzově.

Nejen to ale i mnoho dalších postřehů těchto šachistů najdete na jejich blogách na internetových stránkách Pražské šachové společnosti.

O populismu psal ve svém posledním příspěvku nejlepší český šachista David Navara a svoji úvahu zakončil slovy: „Děkuji, že jste dočetli až sem. Vím, že bych měl psát stručněji, ale asi se to už nenaučím. Poznání vlastních chyb je prvním, ale někdy také posledním, krokem k jejich odstranění.“

O týden dřív psal velmistr Navara o turnaji v německé Mohuči: „Hotel se nacházel u břehu Rýna a když jsem vyšel na správnou stranu, mohl jsem se proběhnout po pěší zóně na nábřeží. Situaci mi ale znepříjemnil zvyk závodit s ostatními lidmi pohybujícími se podobným tempem. Protože jsem nechtěl nevyhlášený závod vzdát, běžel jsem o něco déle, než jsem měl původně v úmyslu. Přeci jen také někdy jsem soutěživý. (...) V časových tísních jsem ze čtyř (povětšinou technicky) vyhraných pozic uhrál jeden bod! Asi ve třech partiích jsem zase v časové tísni půlky získal, ale přesto mám dost důvodů zamyslet se nad svou technikou realizace převahy a změnit hospodaření s časem. Zdálo by se, že si mám dávat pozor na čas, ale tato jinak rozumná rada má jeden malý logický nedostatek. Ve většině partií jsem totiž v závěru téměř žádný čas neměl, takže prakticky nebylo na co si dávat pozor!“

Soňa Pertlová se inspirovala proslulým Denikem Ostravaka a svůj poslední blog pojednala ve slezském (či jakém vlastně?) nářečí: „Slunko peče, sotva vidzym na tyn dysplej noťasu a za mnu vyhrava v radyju novinka Džejn Kirschner. Mama odjechala kajsik do tramtaryje, tož idealny čas na ďalšyje spravodajstvi, no ni?“

Velmistr Robert Cvek referoval o libereckém turnaji Metalimex, který přesvědčivě vyhrál: „Čtvrtá partie byla velká bitva. S plným břichem nezvládám začátek a stojím bílými o něco hůře. Napadá mě bizardní 14.Jb1?! Překvapil jsem pouze sebe, ostatní si asi mysleli, že velmistr něco vymyslel. Vymyslel – kravinu. Mám málo času, jsem nervózní. Naštěstí se mi podařilo všechno strávit. Otupělost ustoupila. Napadá mě zajímavý tah 24.f4!?. Věžovka, technika, výhra, uff. Gambrinus desítka a krátká analýza, partie byla dlouhá. Je večer v Novém Boru. Sedíme s Bolkem a jeho přítelkyní v restauraci. Klábosíme. Je krásně. Krátká analýza partií, usrkávání piva, bílého vína, dýchání svěžího vzduchu, sedíme venku, je nám fajn. Ráno si jdu zaběhat. Funím. Kondice v háji. Lidi co mají puštěné psi miluji. Jeden (pes) - skoro větší než já - si mě jde očuchat. Trnu, je to hodný pes přesvědčuje mě majitel. Doufám. Uběhnu chabých 6km, zachránit mě může jenom sprcha.“

David Dejf Kaňovský na svém blogu píše naopak o svém nevydařeném vystoupení na olomouckém turnaji, kde se mu s rezervou podařilo splnit normu RGM (remís velmistr). Zremizoval všechno co mu sedělo v cestě, ale slibuje, že to bylo poprvé a naposled.

Článek vyšel v Šachovém týdeníku č.34