A64 Valoz Grygov – Labortech Ostrava aneb: „Černá hodinka Grygova!“
12.12.2006 08:00 | TurnajeJak paradoxní! Stejně tak jako jsme dokázali v sobotu získat černými krásných 3,5 bodu (proto tedy „děn bělobijců“! – slovo „děn“ znamená něco jako „den s velkým D“...), jsme v neděli přesně tolik černými ztratili! No...
Jak paradoxní! Stejně tak jako jsme dokázali v sobotu získat černými krásných 3,5 bodu (proto tedy „děn bělobijců“! – slovo „děn“ znamená něco jako „den s velkým D“...), jsme v neděli přesně tolik černými ztratili! No a vzhledem k tomu, že dalších 2,5 bodu ztráty vzešlo i od figur barvy mírně světlejší, jsme náš nedělní zápas prohráli vysoko 2:6.
Vzhledem k tomu, že já sám jsem se nedělního debaklu nezúčastnil (pomáhal jsem své rodné Náměšti v boji o postup do 1. ligy), vezmu tentokrát zápas desku po desce, ostatně – průběžný stav v tomto případě stejně není až tak důležitý...
Na 1. desce se střetli Vlasta Babula a Artur Jakubiec. Rychlá „velmistrovská“ remíza ve 14. tahu. Neznám bližší důvody, faktem je, že pozice se již po čtrnácti tazích značně zjednodušila, avšak hrát dál se asi dala a Vlasta by možná měl mít bílými figurami větší ambice. Radoslaw Jedynak – Miki Maník, toť souboj na šachovnici č. 2. Miki prostě neměl šťastný víkend, v této partii bílý dost zkušeně postavil poměrně jednoduchou pozici, ve které se rozhodně naše slovenská posila necítila ve své kůži. Největší šanci na výhru jsme nejspíš měli na trojce, kde se Richard Biolek st. a Víťa Rašík srdnatě vrhli do víru sicilské „řeže“, ve které se bílý orientoval lépe a získal poziční a posléze i materiální převahu. Někde však nepokračoval přesně, určitě prošel přes několik vítězných možností a černému se nakonec obtížnou koncovku podařilo udržet. První polovinu pak uzavíral souboj Petra Veličky a Sergeje Veselovského. Remízka ve 14. tahu, náš jediný půlbod černými figurami...
Další napínavý sicilský souboj se odehrál na 5. šachovnici, tentokrát však spíše pozičního rázu, neboť černými hrající Vláďa Talla obětoval pěšce za ovládnutí černých polí, což se mu vyplatilo, neboť jej v průběhu střední hry získal zpět i s úroky a přešel do koncovky s pěšcem víc. V ní asi měl někde šance na výhru, avšak Karel Malinovský hrající bílými nakonec dokázal díky aktivnímu a houževnatému odporu ohroženou pozici uhájit a získat tak alespoň půlbodík. Zatím tedy „pouze“ 3:2, náš „zadek“ se však tentokrát neukázal v tom nejlepším světle...
Na 6. desce si již podruhé v týž víkend Radek Sluka vyzkoušel svůj „zamilovaný“ dráček, narazil však na nebojácného „drakobijce“. Vlasta Neděla se skutečně v pozici orientoval asi lépe a Radka přehrál. Na sedmičce měl těžkou úlohu Richard „junior“ Biolek, proti kterému nastoupil zkušený Miroslaw Jaworski. Ríša se však do něj pustil se vší vervou a po napínavé taktické přestřelce dosáhl koncovky s pěšcem méně, kterou rozhodně bylo možné držet. Bohužel těsně před skončením časové tísně pozapomněl na čas a potřebný 40. tah již provést nestihl... A kdo nám ještě zbývá? Samozřejmě, ještě šachovnice 8., tedy poslední. Na ní změřili své síly Stanislav Fiřt a Pepa Obšívač. Francouzská obrana, černý příliš brzy otevírá hru, což jde bílé dvojici střelců více než k duhu. Koncovka s dvěma pěšci méně se drží špatně... Tedy konečný výsledek = 2:6 v náš neprospěch.
Škoda, já osobně jsem rozhodně očekával vyrovnanější souboj, musím holt uznat, že Ostrava hraje letos famózně. Můžeme se jen těšit, co předvedou ve vzájemném duelu s dvojnásobným obhájcem titulu z Pardubic!...
Na 1. desce se střetli Vlasta Babula a Artur Jakubiec. Rychlá „velmistrovská“ remíza ve 14. tahu. Neznám bližší důvody, faktem je, že pozice se již po čtrnácti tazích značně zjednodušila, avšak hrát dál se asi dala a Vlasta by možná měl mít bílými figurami větší ambice. Radoslaw Jedynak – Miki Maník, toť souboj na šachovnici č. 2. Miki prostě neměl šťastný víkend, v této partii bílý dost zkušeně postavil poměrně jednoduchou pozici, ve které se rozhodně naše slovenská posila necítila ve své kůži. Největší šanci na výhru jsme nejspíš měli na trojce, kde se Richard Biolek st. a Víťa Rašík srdnatě vrhli do víru sicilské „řeže“, ve které se bílý orientoval lépe a získal poziční a posléze i materiální převahu. Někde však nepokračoval přesně, určitě prošel přes několik vítězných možností a černému se nakonec obtížnou koncovku podařilo udržet. První polovinu pak uzavíral souboj Petra Veličky a Sergeje Veselovského. Remízka ve 14. tahu, náš jediný půlbod černými figurami...
Další napínavý sicilský souboj se odehrál na 5. šachovnici, tentokrát však spíše pozičního rázu, neboť černými hrající Vláďa Talla obětoval pěšce za ovládnutí černých polí, což se mu vyplatilo, neboť jej v průběhu střední hry získal zpět i s úroky a přešel do koncovky s pěšcem víc. V ní asi měl někde šance na výhru, avšak Karel Malinovský hrající bílými nakonec dokázal díky aktivnímu a houževnatému odporu ohroženou pozici uhájit a získat tak alespoň půlbodík. Zatím tedy „pouze“ 3:2, náš „zadek“ se však tentokrát neukázal v tom nejlepším světle...
Na 6. desce si již podruhé v týž víkend Radek Sluka vyzkoušel svůj „zamilovaný“ dráček, narazil však na nebojácného „drakobijce“. Vlasta Neděla se skutečně v pozici orientoval asi lépe a Radka přehrál. Na sedmičce měl těžkou úlohu Richard „junior“ Biolek, proti kterému nastoupil zkušený Miroslaw Jaworski. Ríša se však do něj pustil se vší vervou a po napínavé taktické přestřelce dosáhl koncovky s pěšcem méně, kterou rozhodně bylo možné držet. Bohužel těsně před skončením časové tísně pozapomněl na čas a potřebný 40. tah již provést nestihl... A kdo nám ještě zbývá? Samozřejmě, ještě šachovnice 8., tedy poslední. Na ní změřili své síly Stanislav Fiřt a Pepa Obšívač. Francouzská obrana, černý příliš brzy otevírá hru, což jde bílé dvojici střelců více než k duhu. Koncovka s dvěma pěšci méně se drží špatně... Tedy konečný výsledek = 2:6 v náš neprospěch.
Škoda, já osobně jsem rozhodně očekával vyrovnanější souboj, musím holt uznat, že Ostrava hraje letos famózně. Můžeme se jen těšit, co předvedou ve vzájemném duelu s dvojnásobným obhájcem titulu z Pardubic!...
