Odešel Král Boris X.

Boris se narodil v Petrohradě 30.1.1937. Šachy hrál skvěle už od mala. Šachy se naučil ve věku 5 let ve vlaku. Již v 10 letech porazil v simultánce samotného Botvinnika! Již v 11 letech se stal kandidátem mistra a v té době to znamenalo zhruba úroveň dnešního mistra. V 15 letech hrál Boris skvěle a stal se mistrem SSSR. V roce 1953 se stal IM a o dva roky později velmistrem.

Přestože byl Boris skvělým hráčem, na konci padesátých let se mu tolik nedařilo, neměl ani potřebné šachové stěstí. A podobně jako u Bobbyho mu trvalo, než se dostal na šachový Olymp. Nepomohl mi ani rozvod z roku 1961. Poté se rozešel i s tehdejším trenérem A. Tolušem.

Boris se rozhodl pro jiného trenére, Igora Bondarevského, který byl (šachovým) opakem obávaného útočníka Toluše. Boris chytil druhý dech a 60. léta byla pro něj klíčová. V roce 1965 (kdy už patřil mezi úplnou šachovou elitu) porazil ve čtvrtfinále Kerese, pak porazil Gellera a ve finále Tala! V roce 1966 se dostal k zápasu o mistra světa s Tigranem Petrosjanem. Ačkoliv byl Boris favoritem, tento zápas nezvládl a prohrál ho. Nutno ale napsat, že Tigram hrál skvěle a vytvořil několik mistrovských partií.

Nicméně o tři roky později se Spasský znovu dostal k zápasu o mistra světa! A opět hladce vyřadil tak silné hráče, jako Gellera, Larsena a Korčného! Například skvělého Korčného 4 krát porazil a Viktor Lvovič vyhrál jen jednu partii. V té době hrál Spasský prostě výborně. V zápase o mistra světa s Tigranem Petrosjanem Boris dominoval a vyhrál zaslouženě 12,5:10,5.

Boris hrál skvěle. Na konci 60. let byl nejlepším hráčem na světě, ačkoliv si to Bobby Fischer nemyslel. V roce 1970 Boris porazil Bobbyho na olympiádě v Siegenu. Byla to tehdy velmi hořká prohra pro Bobbyho Fischera.

Nicméně začátek 70.let se trajektorie hráčů začaly od se sebe oddělovat. Boris šel pomalu dolů. Už neměl takovou motivaci na sobě pracovat. Bobby šel nahoru. Střet těchto hráčů byl nevyhnutelný. Byli nejlepší na světě. Bobby potvrdil, že má obavy pouze z jediného hráče a tím byl Boris Spasský.

Boris měl vynikající psychiku. Říkalo se o něm, že u něj nepoznáte, zda ztratil nebo obětoval figuru. Nedal na sobě vůbec znát i ty nejdramatičtější situace. Byl skoro vždycky klidný a nehybný jako sfinga. Tahy prováděl pomalu, jakoby metodicky postupně soupeře "zavrtával" hlouběji a hlouběji. Kolikrát přišla efektní kombinace pomalým přesunem figury. Boris i pomalu mačkal hodiny. Všechno v klidu a v pohodě. I ty nejdivočejší kombinace. Zatímco se Tal díval svým hypnotickým pohledem na šachovnici a soupeře, Boris s cigaretou v klidu pozoroval hroutící se pozici soupeře.

Muselo to mít samozřejmě dopad i na Fischera. Bobby prohrál s Borisem králův gambit (první prohra). To muselo být pro mladého Američana ponižující. Pak Bobby prohrál koncovku, kde měl Boris "jeho bělopolného střelce" a poslední prohra byla v roce 1970, kde Boris Bobbyho zcela přepočítal.

Spasský neměl z Fischera strach. Spasský byl navíc gentlemanem a sportovcem. Když Bobby dělal (velké) obstrukce v zápase o mistra světa v roce 1972, mohl Spasský odcestovat a ponechat si titul. Dokonce mu to bylo nařízeno z vyšších míst. Ale Boris zůstal, chtěl aby se rozhodlo na šachovnici. 

Boris se ještě jednou pokusil o comeback. V roce 1974 hladce vyřadil Bobbyho krajana Roberta Byrneho, když ho třikrát porazil a ani jednou neprohrál. Rozhodující se ukázalo semifinále. Tam opálený, dobře vypadající 37 letý exmistr světa usedl proti mladému, bledému, ale skvěle hrajícímu Karpovovi. Boris moc toužil vyhrát tento zápas, vyhrát i finále a znovu si zahrát o mistra světa s Bobbym. Ale Karpov byl už jinde. Boris vyhrál první partii, ale to bylo všechno. Další 4 partie vyhrál Karpov a postoupil on. Boris věděl, že je konec. Mistrem světa (znovu) už nebude.

Boris nadále hrál skvěle a udržoval si ohromnou praktickou sílu. Hodně o tom psal například Garry Kasparov, který ochutnal "medicínu" od Borise Spaského, ačkoliv pak mu to vracel. Boris pomalu stárnul a jeho šachová síla se postupně vytrácela. Ale to je osud všech géniů, všech lidí, jak se říká, čas se nedá zastavit.

Ještě v roce 1992 sehrál zápas s Bobbym Fischerem. Bobby se jako přízrak ze tmy ukázal na šachovém světle, ale stejně jak se rychle objevil, tak zmizel. Tento zápas Bobby vyhrál 10:5. Pro Borise to bylo požehnání, protože se znovu dostal na "světlo kamer" a hlavně si odnesl ohromný finanční bonus.

Co jsem měl možnost číst o Borisovi Spasském, tak to byla velká osobnost. Elegán a gentleman. Dobrý společník a dobrý člověk. Šachy hrál jako nikdo před ním a nikdo po něm. Jeho síla na konci 60. let byla obrovská. 

Jak už bylo psáno, čas se nedá zastavit. Boris X. odešel 27.února 2025 do šachového nebe. Dokáži si představit jak s Bobbym rozebírají zápas z roku 1972...