Mladí nastupují

Neodolal jsem příležitosti sledovat tuto generaci přímo v akci a rozebírat s nimi jejich sehrané partie. Poznal jsem tak blíže i ty hráče, které jinak sleduji spíše z databází a turnajových tabulek, a jsem si celkem jistý, že z této generace vzejdou noví a tolik potřební reprezentanti. Herní potenciál mají velmi slibný, a věřím, že neztratí ani chuť dále se zlepšovat. Je víceméně rozhodnuto, že tato parta juniorů doplněná ještě Nguyenem dostane příležitost předvést se na turnaji Mitropa cup, který v červnu pořádáme v Praze, a kde budeme mít možnost postavit dvě reprezentační družstva. Kromě toho je čeká v červenci i ME družstev do 18 let, kde by obhajoba bronzových medailí nemusela být maximálním cílem.

Přiznám se, že jsem čekal ještě vyrovnanější a zuřivější boj, než mladí předvedli. Ale Caissa spravedlivě ocenila talent, tréninkovou píli a zájem o šachy jednotlivých účastníků a rozdělila tabulku na několik skupinek, které leccos spojuje více, než se dalo předpokládat. 

Dopřál jsem si trochu odstup, a také čas na trochu rozsáhlejší rozbory sehraných partií (on také pořád někdo vyrušuje), se kterými se s vámi nyní zkusím podělit.

Nejmladší nejlepší

Nejmladší ze všech účastníků Jan Vykouk si dokázal vybojovat zlaté medaile v obou věkových kategoriích. Nebyl v tomto přeboru žádným nováčkem, proti loňskému roku ale výrazně vyzrál a předváděl náročnou agresivní hru. Nemohu svého tréninkového svěřence jen chválit, měl i slabší momenty, ale zvládl je srdcem statečného bojovníka. Teoretickou přípravu na zahájení už zvládá samostatně, jen občas musím krotit jeho příliš optimistické nápady. V taktických zápletkách patřil v přeboru k nejlepším, mě nejvíce potěšil dvěma čistě technicky vedenými partiemi, kdy dokázal úspěšně zrealizovat velmi malé výhody. Svůj celistvý výkon doplnil dobrým hospodařením s časem, dovolím si tvrdit, že jeho vítězství je zasloužené a je odměnou za jeho oddanost naší hře.

Martin Blahynka patřil naopak k nejzkušenějším účastníkům, předvádí vyzrálou hru, ale jeho talent bohužel nenachází přiměřenou podporu v jeho přístupu k tréninku a turnajové hře. Určitě už mohl být herně mnohem dále, ale chybí to pravé nadšení. Menší herní praxi splácí pravidelnými časovými tísněmi, které ho v podobných vyrovnaných soutěžích připravují o cenné půlčičky, chybám se nikdy zcela nevyhne, přes slušnou zručnost i v této disciplině. 

Matyáš Marek si odváží dvě bronzové medaile, také on tím potvrdil svůj výkonnostní růst i dvojnásobné ocenění talent roku. Jen těch remíz bylo nějak mnoho. Ke svému taktickému nadání by měl možná přidat trochu více technického vybavení a speciálně v zahájeních bych mu doporučil trochu více "mazanosti" a pružnosti ve volbě variant. Ale to se při svém věku jistě brzo naučí.

Na Jirku Rýdla zbyla bramborová medaile, možná jako trest za poněkud povrchní teoretické znalosti zahájení. Předvedl sice velmi slušnou údernou sílu, ale v bojích s hlavními konkurenty se příliš neprosadil. Jeho hra má velmi slušný standard, chtělo by to více tréninkově zapracovat na odstraňování drobných nedostatků.

Z dalších účastníků jsem více očekával od zkušeného extraligisty Szotkowského, kterému při hře chyběla jistota, a od Půlpána, jehož hra ve mně budila dojem nadměrné povrchnosti a varovných nedostatků při hře koncovek. Macháň je vyzrálý hráč, ale nemá náturu vítěze a jen vlastní bezpečnost v podobném turnaji k úspěchu nestačí. Hollan splácel nováčkovskou daň a musí určitě zapracovat na taktice a propočtu, mezírek bylo až dost. Havelka a Čáp bojovali statečně, ale na lepší výsledek v této konkurenci musejí ještě hodně tréninkově zapracovat. Dobeš krvavě doplácel na sérii hrubek ve velkých časových tísních, bez nich by jeho výsledek byl mnohem lepší. Šachový trénink však musel ustoupil začátku studií na VŠ a herně to bylo velmi znát. Jeho hrubky ale nejsou nic proti tomu, co předváděl Kožůšek. Tolik neuvěřitelných a zcela zbytečných hrubek jsem od jednoho hráče v jednom turnaji snad ještě nikdy neviděl. Soupeřům vesměs stačilo jen počkat, až to zase přijde. Žádně racionální vysvětlení pro to nemám, Dan jen bezradně kroutil hlavou.

Klíčové momenty

Podíváme se spolu na několik partií, které sehrály podstatnou roli ve vývoji turnaje i v konečném pořadí. Některé partie jsem probral podrobně, u dalších jsou vyzdviženy jen rozhodující pasáže. Začneme ve 3. kole, ve kterém Vykouk nachytal Szotkowského při neznalosti zahájení a využil soupeřovy časové tísně k mírně bluffovému útoku. Kuba Szotkowski obranu nezvládl a do konce turnaje tuto katastrofu nerozdýchal, ztratil jistotu a do bojů o čelo turnaje už nezasáhl. Jan Vykouk svůj dravý průnik do čela tabulky umocnil v následujícím kole další miniaturkou, opět hlavně díky nedostatečné teoretické přípravě Jirky Rýdla. Vykouka pak ve vedení turnaje dostihl Martin Blahynka, kterému velmi povrchně sehranou koncovkou pomohl k celému bodu Půlpán. Blahynka však poté velmi pokazil výhodnou pozici s Matyášem Markem, a ten ho vystřídal po boku Vykouka. Následovalo kritické druhé turnajové dvoukolo, oba vedoucí hráči se zdrželi remízami. Vykouk promarnil velkou výhodu s Blahynkou, Marek se krátkou remízou soustředil na odpolední souboj o první místo. O jejich vzájemné partii se již leckde hovořilo. Vykouk se rozhodl reagovat na zřejmou soupeřovu dlouhou přípravu volbou dosud nikdy nehraného zahájení. Nebylo tak těžké uhádnout, že Marek zvolí velmi ostrou variantu, tak oblíbenou v rodině Interchessu, záhy se ale ukázalo, že Vykouk je teoreticky připraven lépe než Marek. Vznikla ovšem velmi bláznivá pozice, kde má sice asi černý rozhodující materiální převahu, ale pozice vyžaduje velkou přesnost. A pocit únavy a jistého rozladění z dopolední partie dovedl Vykouka k tolik diskutované, ale z hlediska turnajové taktiky srozumitelné nabídce remízy. Jejich zdržení využil Blahynka díky dalšímu dárku ve věžovce, tentokrát od Szotkowského, a také Rýdl, který rozjel mocný finiš díky chybujícím soupeřům Dobešovi a Půlpánovi.

Rozhodující kolo

Závěrečné kolo mělo správný dramatický nádech, trojice Vykouk, Blahynka a Rýdl do něho vstupovala se shodným bodovým ziskem, Marek ztrácel půl bodu, ale s nadějným SB hodnocením. První ztratil nervy Jiří Rýdl, který se snažil přehrát černými figurami Čápa, ale v kritické chvíli nezvládl propočet zápletek a smířil se s remízou. Poměrně záhy bylo zřejmé, že tím přišel o jakoukoliv medaili. Rutinovaný technický výkon předvedl Martin Blahynka, z teoretické varianty přešel do lepší koncovky a získal velkou výhodu. Trochu se však ukvapil a v pozici se probudili nebezpeční duchové, k zisku celého bodu mu pomohly až Dobešovy chyby v obligátní časové tísni. Krátce poté si vítězství připsal i Matyáš Marek, kterému k němu Holan dopomohl nezvládnutím jedné taktické zápletky, výhodu Marek realizoval precizně. Zbývalo dořešit dlouhé obléhání v poslední partii kola. Jan Vykouk předvedl velmi trpělivé uplatňování malé technické výhody, i když rozhodnutí padlo až po hrubé chybě jinak udatně vzdorujícího Macháně. 

Máme další zálohy?

V tom pravda zcela jasno nemám, mladším kategoriím jsem se tolik nevěnoval. Ale rozhodně mě zaujalo, že se v kategorii H16 vynořilo několik dalších hráčů, kteří řádně proháněli Jana Miesbauera, kterého jsem považoval za jednoznačného favorita této kategorie a rád bych ho také viděl spíše v přeboru juniorů. Rovněž v kategorii H14 předvedl výrazné zlepšení její vítěz Alexander Skalský, on i jeho hlavní konkurent Lukáš Dolanský také mohou dojít hodně daleko. V mladších kategoriích chlapců se také vynořilo několik nových zajímavých jmen, ale na nějaké velké prognózy je ještě brzo. V kategoriích dívek se toho tolik nového nestalo, některým se dařilo více, některým méně, každá má před sebou ještě spoustu tréninkové práce, ani přebornický titul není ještě známkou dokonalosti. Ale všiml jsem si, že bychom mohli mít za pár let řadu dalších půvabných šachistek.

Konečné pořadí MČR H18 + H20