Zápisky z Mariboru VI aneb Závěrečná zpráva z MS mládeže

V posledním kole MS mládeže jsme přesně okopírovali úvod šampionátu, což znamená, že jsme získali padesát procent možných bodů. Celková bilance tak zůstala nezměněna, -6 je o něco méně než v loňském roce, což myslím přesně odráží celkové hodnocení vystoupení české výpravy. Těsně po skončení mistrovství jsem uvedl, že naše výsledky hodnotím jako průměrné, spíše mírně podprůměrné. S odstupem několika dní preferuji označení mírně podprůměrné. Dovolím si nyní stručně zhodnotit výkony jednotlivých reprezentantů, přestože zdaleka ne u všech jsem viděl alespoň polovinu partií.

V kategorii D8 nás reprezentovala Anna Vavřínková z ŠK Lokomotivy Brno. Anička je velká bojovnice, která dokáže hrát pěkné šachy (například jsem velmi kvitoval, že bílými hraje královský gambit!). Bohužel právě ve Slovinsku sehrála ne úplně podařený turnaj, což bylo dost ovlivněné nepovedeným začátkem (0/4). Anička dělala zbytečné taktické chyby, které ji obíraly o cenné bodíky. Také na ni možná dolehla tíha šampionátu a prohraných partií a až do konce turnaje už se nedostala do úplné psychické pohody. Vzhledem k tomu jsou čtyři bodíky slušné a věřím, že v budoucnu Anička udělá na dalších reprezentačních akcích mnohem lepší výsledky.
V H8 jsme měli dva reprezentanty, a to Viktora Přibyla z ŠK Porg Praha a Thai Dai Vinha Nguyena z ŠK Praha-Šmíchov. Ani jednoho z nich jsem však neměl příliš možnost sledovat, tudíž mohu okomentovat pouze jejich konečný výsledek. Ten není ani u jednoho špatný, nicméně oba dva měli turnaje rozehraný lépe a dolů je srazil horší výsledek na konci turnaje (a to zejména u Vinha, který zakončil šampionát tzv. velkou rošádou).

Kategorie D10 mi udělala asi největší radost. A to nejen Karinka Němcová z ŠK Oáza Praha, která se díky zisku 7,5 bodu a 13. místa stala nejúspěšnějším členem české výpravy, ale i Julie Vilímová z TJ Spartak Vlašim. Obě holky předvedly několik velmi pěkných partií, navíc jsou to obě dvě pohodové a usměvavé, ale zároveň bojovné dívčiny, které rozhodně mají šachovou budoucnost. Julčin výkon navíc zkomplikovalo onemocnění v druhé polovině turnaje. Statečně se v silné konkurenci prala také Sofie Přibylová z TJ Sokol Lány, která svůj výsledek vylepšila dvěma výhrami v závěru turnaje.
Rovněž kategorie H10 nás příjemně potěšila, konkrétně vystoupení Marka Sýkory hrajícího za oddíl TJ Desko Liberec. Marka na mistrovství připravoval Pavel Šimáček, který si ho velmi chválil (v tom se rozhodně shodneme). Marek je na svůj věk nesmírně přemýšlivý chlapec, kterého šachy velice baví a má o ně zájem. Pečlivě naslouchá radám trenérů a v partiích je to rozhodně vidět. Odehrál těžký turnaj se silnými hráči, ze kterého bezesporu vyšel se ctí. Moc se těším na jeho další výkony.

Kategorie D12 měla jedinou českou zástupkyni, a to Blanku Brunovou hájící barvy ŠK DDM Planá u Mariánských Lázní. Blanka je bezesporu silná a nápaditá šachistka, zatím ji však od lepších výsledků brzdí zbytečně rychlá hra, což často vede nejen ke zbytečným chybám, ale také k určité povrchnosti, kvůli které neuvažuje nad mnohdy mnohem silnějšími tahy. Až se této neřesti zbaví, určitě z ní bude mnohem lepší šachistka, protože nápaditost jí rozhodně nechybí. Krásně se to prokázalo například v posledním kole, kdy Blanka první polovinu partie skutečně přemýšlela a svou soupeřku díky tomu jasně přehrála a nechybělo málo, aby ji porazila.
Velké naděje jsme vkládali do Thai Dai Vana Nguyena v kategorii H12. Van, reprezentující Mezinárodní šachovou školu Interchess, začal celkem slušně a po sedmi kolech měl na svém kontě pět bodů. Závěr turnaje mu však vůbec nevyšel a pouhý jeden bod ze čtyř partií znamenal značný pád výsledkovou tabulkou. Není každý den posvícení, jsem přesvědčen, že Van v příštích letech doveze z mezinárodních akcí nejeden výborný výsledek. Srdnatě bojoval také Filip Nový z ŠK Oáza Praha, střídal však lepší okamžiky s horšími. Pozoruhodná je jeho barevná bilance: bílými s teoreticky slabšími soupeři získal 5/5 (!), ovšem černými s povětšinou silnějšími soupeři uhrál jednu jedinou remízu.

Rovněž v kategorii D14 jsme měli dvě zástupkyně, a to Nelu Pýchovou z TJ Spartak Vlašim a Jitku Jánskou z ŠK Sokol Klatovy. Výkony obou holek je těžké hodnotit, protože podobně jako Julie musely v závěru turnaje mnohem víc bojovat se zákeřnými viry a bakteriemi, než se soupeřkami. To samozřejmě negativně ovlivnilo jejich výkony, jinak by to určitě bylo lepší.
V H14 nás reprezentoval Martin Blahynka s oddílovou příslušností ŠK Duras BVK. Martinovi se po zdařilém začátku nevydařilo dvojkolo, i přesto se ještě dokázal vytáhnout zpátky do boje o přední příčky. Jeho stíhací jízdu zastavil až íránský soupeř v jedenáctém kole. I tak si myslím, že se Martin za svůj výkon nemusí stydět, přestože sám měl jistě o něco vyšší ambice.

Kategorii D16 jsme obsadili dvěma reprezentantkami. Kateřina Vlčková hájící barvy 2222 ŠK Polabiny odehrála solidní turnaj, zejména v první polovině mistrovství na ní však byla vidět nerozehranost a tím pádem i menší bojovnost a kreativita. Tu však v závěru přeci jen našla, což znamenalo velmi solidní závěr turnaje. Nicola Lužíková z oddílu TJ Sokol Lázně Velké Losiny střídala lepší okamžiky s horšími, často byla ohledně svých pozic a partií až příliš pesimistická. Rovněž u ní by nebylo na škodu více bojovnosti a odhodlanosti jít soupeřce tak říkajíc po krku. Nicola je s turnajem určitě méně spokojená než Katka.
Ještě méně spokojený je se svým výkonem zcela jistě Jan Mikeš z ŠK Spartak Ústí nad Labem, kterému letošní šampionát opravdu hrubě nevyšel. Bude třeba, aby se Honza poučil z chyb a našel hlavní příčiny svého neúspěchu. Věřím, že má určitě na víc, musí však na sobě opravdu hodně zapracovat, a to ve všech stádiích partie.

Pro Janu Zpěvákovou z ŠK Staré Město v D18 bylo mistrovství světa velkou zkušeností. Odehrála přibližně to, na co v současné době má. Má však zájem trénovat a zlepšovat se, což je velmi pozitivní.
Naděje na umístění na předních příčkách jsme vkládali také do FM Tadeáše Kriebela v H18, hrajícího od této sezóny za 1. Novoborský ŠK. Zpočátku se zdálo, že Tadeáš po delší době chytil výbornou formu, bohužel některé partie náš reprezentant prohrál prakticky v zahájení, a to buď příliš agresivní hrou na výhru, nebo naopak skvělou přípravou jeho soupeřů. Konečné umístění není špatné, ale (nejen) sám Tadeáš měl ambice směřující minimálně o deset příček výše.

Jsem pevně přesvědčen o tom, že pro naprostou většinu našich reprezentantů a reprezentantek bylo mistrovství světa neocenitelnou zkušeností, která je nabudí do dalšího sebezdokonalování. Což je řekl bych jednou z velmi důležitých idejí těchto akcí. Na místě jsme myslím vytvořili výborný kolektiv, hráči a hráčky se vzájemně podporovali, své sehrané partie společně analyzovali apod.

Závěrem bych proto rád poděkoval všem účastníkům za bojovný přístup během celého turnaje a za ukázněnost v chování (přestože určitě drobnosti se občas našly). Rovněž děkuji veškerému doprovodu za (nejen) psychickou podporu svých ratolestí během celého šampionátu a svým dvěma asistentům v rolích oficiálních trenérů IM Pavlu Šimáčkovi a IM Sergeji Berezjukovi za přípravy na partie a analýzy sehraných partií. Níže přikládám výsledkovou tabulku všech našich reprezentantů.

Konečné výsledky české reprezentace