Křest slivovicí – s Navarou na Navarov

Všichni byli nadšeni z nádherné Palackého stezky podél říčky Kamenice, která je krásná a čerstvá, i když jinde v republice je málo vody. Na jejich březích hnízdí ledňáčci, pod zříceninou Navarov do ní vtéká zlatonosný potok Zlatník a pod Spálovem se sama spojuje s větší Jizerou.

Ve výletním hotelu Pod Spálovem jsme také náš výlet zakončili – simultánkou s velmistrem Navarou. Jestli to místo neznáte, zajeďte tam na výlet, budete příjemně překvapeni. Nalákat vás možná může i následující fotoreportáž z našeho výletu.
   

„Mám na svých hodinách už jenom čtvrthodinu,
nespal jsem včera a ani dnes nespočinu,
v přeboru kraje už zase ztrácím Elo,
ale dokud se hraje, ještě se neumřelo,“
recituje David Navara, jak přebásnil známou píseň Jarka Nohavici. Celou přebásněnou píseň si můžete přečíst níže.

„Na Slovensku se strašně pije. Chtěl jsem přivézt 30letou slivovici na křest knihy 30letého velmistra, ale nikde jsem ji nesehnal. Ročník 1985 už byl u mých dodavatelů vypitý. Ale slibuji, že jestli David Navara vyhraje Světový pohár, tak tu třicetiletou na oslavu seženu!“ říkal při křtu knihy Můj šachový svět Vlado Hrtko, bratislavský kamarád a příznivec Davida Navary a šachových knih a umění. Přivezl na křest knihy 20letou slivovici a byla výborná.

„Záhadný hrad na pokraji mokřadů. Hrad Navarov se rozkládá na okraji rozlehlých a kdysi ještě pustších Jizerských hor, které byly po dlouhé věky pouze pralesem plným močálů a rašelinišť. Zemské stezky jej bez pokusu projít obcházely a osidlování pozvolna odkrajovalo jeho neproniknutelnost teprve během 16. století,“ píše se tomto starém hradě v brožurce Navarov – Zřícenina hradu a zámek jižně od Tanvaldu. Nikdo neví proč byl tajemný Navarov ve 13. století postaven, čemu sloužil a jak byl vyživován.

„Pod hradem se cesta vrací zpět k řece a Palackého stezka se noří do hlubokého údolí říčky Kamenice. Řeka pod námi pění v divokých peřejích. Voda přeskakuje šutry, a tak se snažím představit si, jaké to je při jarním tání. Chvilku jdeme kousek nad řekou, občas vystoupáme na skalky nad ní a pak se opět vracíme na dno údolí. Stezka je pohodlná a v exponovanějších místech zajištěná železnými schůdky a zábradlím,“ popisuje divoký kaňon říčky Kamenice a krásnou Palackého stezku reportáž v cestovatelské sekci idnes.cz.

„Klidně si vemte všichni bílé, je mi to jedno,“ řekl před bleskovou simultánkou velmistr David Navara a vzal svoji produkci sprintem. Za půl hodiny dokázal porazit všech svých osm soupeřů.

 Nechcete krásné tričko „S Navarou na Navarov“? Několik jich je ještě k dispozici (cena je 390 Kč + poštovné, velikost M, L XL). Na tmavošedém triku Malfin z luxusní řady Adler je stříbrošedý obrázek - šachový král na zřícenině hradu Navarov. Objednávejte mailem: prazska.sachova@gmail.com.

Fotoreportáž pro vás připravila Anežka Kružíková, dvorní fotografka Pražské šachové společnosti. Na posledním snímku je ona s primářem rentgenologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Josefem Hořejšem. Její další fotky z výletu s velmistrem Navarou na zříceninu Navarov si můžete prohlédnout na webu praguechess.cz.

     

Dokud se hraje
David Navara / Jarek Nohavica

 

Mám na svých hodinách už jenom čtvrthodinu,
nespal jsem včera a ani dnes nespočinu,
v přeboru kraje už zase ztrácím Elo,
ale dokud se hraje, ještě se neumřelo.

Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
hlavu mám pro šachy a taje Nimcovičky,
z šachových knížek vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se hraje, ještě se neumřelo.

Do sbírky partií přidávám ještě jednu,
slibně se vyvíjí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se hraje, ještě se neumřelo.

Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
prohrál jsem partie v Ostravě, v Brně, v Praze,
namísto porážek vyhrávat mně se chtělo,
ale dokud se hraje, ještě se neumřelo.

Usnul jsem, praporek hodin už dolů slétá,
sok volá sudího, ctihodného to kmeta,
a jen tak zkraje do uší mi zaznělo,
že to jen hra je, ještě se neumřelo.

Pavel Matocha