Když Baník (skoro) porazí Barcelonu!!

Nedělní zápas, hrající se výjimečně v Praze je taková oslava šachu, že prostě musím být při tom! V sobotu večer potkávám na hotelu Bolka, zdravíme se a já mu říkám: “Přijel jsem udělat reportáž z první porážky Boru!“ On se směje a odvětí: “Jestli prohrajeme, můžeš si napsat cokoliv a já ti to otisknu!“

No teď nevím - ale skutečně chybělo velmi málo. Ovšem popořadě.

V pátek brzo odpoledne vyjíždím s kapitánem Alešem z hlavního nádru Leo expresem na Prahu, já s výronem kotníku, Aleš s potlačovanou chřipkou - dobrá dvojka ...

Večer jsme v Turnově po sedmihodinové odyseji, korunované tříkilometrovým pochodem z nádru (s mým kotníkem!) do hotelu “Korunní princ“ (jak přiléhavý místo pro výpravu Labortechu!), kde se postupně scházejí všichni hrdinové tohoto víkendového dvojkola.

Večeře díky pozdní hodině a absolutní nepřipravenosti kuchyně se však protáhne na první velký „zážitek“ víkendu.  Ale po dvouhodinovém čekání (ve 23 hod) však neumřeme hlady

A ještě jako vždy připíjíme na body za víkend. Vždy na devět - hraje totiž i naše druholigové béčko. Tentokrát připíjíme „jen na šest“. Ovšem tím myslíme, že „obětujeme“ naše béčko za úspěch s Borem! ( a béčko v neděli vyhrálo!)

Z hotelu to máme kousek přes náměstí do oficiální hrací místnosti a tak v pohodě vyrážíme pěšky. Jaké je naše překvapení, když v hotelu není žádný šachista! Že by z  nás dostali domácí vítr a raději nenastoupili?

Jako prda: po sérii telefonátů je nám suše oznámeno, že se tentokrát hraje v jiný místnosti, že přece Turnov má dvě. Aniž jsme byli předem informováni o změně - je to rána pod pás … ale alespoň nám milostivě nepočítají čas, než se stačíme přesunout. Tak jo, jdeme na to.

Zikuda Turnov - Labortech Ostrava 4:4

Zápas s Turnovem není nikdy lehký a vždy bývá jeho průběh velmi vyrovnaný. Je to vždycky o onen půlbodík. Mají fakt nabušenou sestavu.

Jirka hraje s Michalem Konopkou odvážně a po nabídce remízy (kterou mu ovšem kapitán zakáže a Jirka se přitom souhlasně usmívá) později moc hezky vyhrává! Ale dál je to dost podezřelý ...

Ale nejprve nechme mluvit našeho hráče:

Polák Tomáš – Velička Petr

Péťa postaví věž na a7, strašný, ale prostě i takové věci se stávají.

Petr Velička k tomu poznamenává:

V sobotu na mně soupeř (GM Polák) vyrukoval s méně obvyklým pokračováním v mé oblíbené slovanské s 4...a6.  Častěji se vyskytuje 7.Sg2, nicméně jsem zjistil, že 7.Sg5 už hrálo i několik špičkových hráčů, takže se nejedná o úplně nový plán. Asi jsem nereagoval úplně nejpřesněji: Počítač se netváří moc přívětivě na můj tah 8...Da5 a po 10.Sxf6 doporučuje vzetí 10...gxf6 (to je pak ale asi celý můj plán špatně, přijde mi nesmyslné hrát Jbd7 a pak dobírat pěšcem)  - ale asi má pravdu, po 11.Je5 mám problémy. Bílý má za obětovaného pěšce výraznou kompenzaci, jeho útok asi mohl rozhodnout už dříve. To, že jsem se dostal do koncovky (byť nepatrně horší) byl můj velký úspěch ... V koncovce samozřejmě po 29...Vab8 stojím jen nepatrně hůře. Po 29...Va7? jsem na 99% už prohraný - on to komp hned nevidí, ale když s ním chvíli hraji, hodnocení černé pozice výrazně zhoršuje a zhoršuje ...

Víťa se „zbláznil“ a šel do prohrané pozice, byť poté dělal, co mohl.

Nadějná je pozice Ríši s „Vokem“ - zdá se, že zavěsíme. Jenže proslulý obranář, „zachránce ztracených partií“ dělá opět čest své pověsti. Vynalézavá obrana slaví úspěch a remis. :(

Na 1. šachovnici Ftáčník postaví naprosto pevnou pozici bílýma, a tak se Kamil musí smířit s remízou. Všimněte si v pozadí Petra – proč dostal přezdívku „kostkovaná košile“ ?

Vláďa (i když bez pěšce) hraje remízovou koncovku, a tak musíme vyhrát na čtvrtý, aby jsme zachránili alespoň bod. Zdá se, že to půjde, ale Pavel Šimáček začíná partii, jak se nám opticky jeví, otáčet ve svůj prospěch. Navíc Paklez má silnou časovku.

Ovšem - je to bojovník - a najednou má vyhranou pozici! Ty jo, o fous!

Takže 4:4. Jaký máme pocit? Chtěli jsme 3 body a máme jen 1. Ale po pravdě, podle průběhu jsme byli nakonec s remízou spokojeni.

U pozdního obědu „Šimi“ analyzuje partii a mezi sousty hledá výhru, kterou se mu ovšem najít moc nedaří ... No byla to zapeklitá pozice …

A my se balíme a odjíždíme dvěma auty do Prahy - na Nový Bor!

V hotelu potkáváme kluky ze Slavoje Poruba, kteří zde ještě nocují s tím, že do Turnova vyrazí až ráno. Utrpěli sice porážku od Boru, ale naznačili, že se s nimi dá hrát.

Jak porazit Bor?

Sedíme ve stylové hospůdce - pardon tam již zavřeli - takže sedíme ve stylovém baru: Aleš, Víťa a já s Lukášem Klímou a Honzou Malíkem a „kujeme“ plány. Vyhrát více než jednu partii je asi sci-fi, takže odremizovat sedm partií a vsadit vše na výhru Jirky (do té doby 6 ze 7)? A nebo? No vše je teorie ...

Ovšem, že všechno je jinak!

Ale ještě trochu k onomu večeru před zápasem roku. (Pikantnosti ode mě nechtějte - byť jich bylo požehnaně :))

Víťa vyzývá k blickám Lukáše. A vidím jak je zdravě naštvaný na sebe, jak to tak blbě dneska dupnul. Je prostě zaťatý - i v těch blickách! (Lukáš má proti Víťovi jedinou šanci po 3 prohraných partiích po sobě tím, že se za šachovnicí postaví - holt jako simultánkář to má v krvi – a rázem kvalita jeho tahů stoupne o cca 200 ELO.) Ale Lukáš prohrává 0:4.

A Víťa si věří i na zítřek. “Asi proti Lázňovi to můžu dát. S Davidem nebo Zbyňkem by to bylo horší - na ně neumím.“

Neděle ráno - den D. Jako fakt nevím proč, ale strašně si věříme.

Už před rokem Labortech porazil reprezentační čtyřku Navara, Láznička, Hráček, Babula skórem 2,5:1,5 - což je česká senzace, kterou na klubové úrovni asi dlouho nikdo nezopakuje.

A dneska chceme vyhrát!

Venku se koná chumelenice - na Prahu divný - a jakoby sněhová bouře předznamenala bouři na šachovnicích …

Sestava je víceméně jasná - bylo zřejmé, že Cvek a Hába hrají důležité zápasy v 1. lize …

Jsme připraveni!

První remis dvou lídrů na první desce se dala čekat. Dál je to už „maras“.

Pro vývoj zápasu byla nesmírně důležitá výhra Péti. Životně důležitá!

Péta skutečně utrpěl v sobotu pecku do hlavy - ale nezlobte kostkovanou košili! Na Slováky je pes-těm dává zásadně mat! A navíc, při večeři si jej Novoboráci dobírali, jak se mu hrálo s věží na a7. Pomsta je sladká! Nový Bor se poprvé zachvěje (a dnes ne naposled!).

Petr si převlékl kostkovanou košili – a je to znát!!! Zbytečně se mu nemíchaly kostky na košili a na šachovnici. :)

Pravda, Artur proti poslední době excelentně hrajícímu Davidovi stěží černýma klade odpor.  Stojí fakt hodně špatně. Ovšem - David se mi zdá, že je unaven, jaksi bez jiskry …

Víťa staví s bílýma pozic která mu sedí - malá výhoda a je patrné, že Viktor neví co s tím ...

Na třetí desce Zbigniew Pakleza s černýma hraje – no prostě velmi dobře, ostatně jako celou sezonu (Škoda strašlivé hrubky v Pardubicích ve vyhrané pozici!)

Ríša Biolek - ta partie se mi moc líbí - koneckonců i Ríšovi!

Babula je ovšem reprezentant a velký hráč. Jakoby nic-moc pozice, ale Ríša dělá chybný tah a4 a je to v loji. Leč co hrát jiného? Byť se zdá, že černý stojí víc než dobře … Snad to ukáže počítač!

Jirka Kočiščák má vyrovnanou pozic, ale správně uváži, že hrát to na sílu je cesta do pekel. Nuže remíza.

A pak se dějí věci!

Na třech šachovnicích máme figuru více! No-figuru …

David Navara nepochopitelně přehlídne resp. nastaví figuru. Nepochopitelně? Lidi - zkuste si zahrát sérii špičkových partií za velmi krátkou dobu. Cítím to celou dobu - David je příšerně přehraný, hraje tak trochu v křeči.

Artur - hezky to s humorem zhodnotil: “Stál jsem tak blbě, že ani s figurou více jsem to nemohl vyhrát, to svědčí o kvalitě mé pozice.“ Ovšem Artur je jednoznačně velký hráč.

Ríša vítá Davida po partii slovy - i sám velký David dělá hrubky ...

Víťa skutečně přehrává Lázničku, tomu pozice nesedí - tohle není náhoda, že do toho vrazí figuru.

Rašík Vítězslav – Láznička Viktor

Víťa komentuje:

"Tato pozice vznikla po tahu 39. Vc3. Bílý získal ze zahájení příjemnější pozici s pevným centrem a prostorovou převahou. Další průběh partie určitě ovlivnila skutečnost, že náš reprezentant byl v partii jasným ratingovým favoritem a toužil partii vyhrát i s ohledem na sobotní porážku s Dejfem Kaňovským. Jeho snaha získat aktivní protihru na dámském křídle však vedla pouze k vytvoření slabiny na b3, kterou se bílý právě chystá odebrat a získat tak čistého pěšce navíc. V časové tísni byli oba soupeři, a tak se Viktor pokusil zvrátit dosavadní nepříznivý průběh partie nečekanou obětí figury:

39…Jbd5? (Po lepším 39…d5!? 40. Vxb3 dxe4 40. fxe4 by sice bílý získal minimální materiální výhodu, ale její uplatnění by bylo ještě pěkným oříškem). 40. exd5 Jxd5 41. Vc4! +-

(V časovce soupeř evidentně přehlédl tento tah a spoléhal se na variantu 41. Vd3? Jxe3 42. Vxe3 Dxd4, kde by ještě mohl kalit vodu.) 41…Da6 42. Dd3 Da1 43. Jbxd3 Dxb2 44. Vc8 Kg7 45. Sd2! (Bílý zdánlivě pouze ustupuje střelcem z exponovaného pole e3, zároveň však nenápadně odebírá  černé dámě ústupové pole c3) 45…Se7?! (Černý byl celou partii v defenzívě, a proto se rád chápe možnosti aktivizovat střelce na pole f6. Lepší bylo 45…Da3, byť po 46. Ja5 Dxd3 47.Jxd3 je materiální výhoda bílého rozhodující) 46.Va8! (Nečekaně se vyjasňuje, že na pohled aktivní černá Db2 se ocitla v pasti bílých figur) 46…Jb4 47. Sxb4 Vxb4 48. Va2 Vxb3 49. Vxb2 1-0

A černý se vzdal, neboť po 49…Vxb2 50. d5! byl zbytek již věcí techniky.

Domácí je v tomto případě Labortech - neskutečný výsledek před Tallovou prohrou, na kterou všichni s napětím koukají.

Vláďův odchovanec Tadeáš jej nakonec poráží v zajímavé partii a srovnává skóre.

Hráček nakonec podepisuje očekávanou remis, byť to dlouho zkoušel - a zápas končí rovněž remízou.

4:4 Je to málo nebo moc?

Vláďa Talla - v diskuzi na internetu sklízí lavinu kritiky. Hele - tohle není „pralesní liga“, tohle je extraliga! Tadeáš Kriebel jedna z našich největších šachových nadějí, která na sobě tvrdě pracuje - ne náhodou hraje za Bor! A špatný zahájení vedené snahou překvapit - jako moc se nepovedlo, to je fakt, ale i tak. Hrálo se to dlouho, jako předposlední partie, za vypjaté atmosféry. A Kriebel velice pěkně ohodnotil situaci a bětnul figuru - no nebylo to vůbec lehký!

Když jedeme Pendolínem na Moravu, Aleš, Ríša, Vláďa – je nálada taková nemastná neslaná.. A takový řeči, že vzhledem k tříbodovému systému bylo snad lepší rohrát s Borem a raději vyhrát s Turnovem.

Ne kluci jsou unaveni a tak nějak zklamáni (navíc si Ríša s Vláďou připouštějí, že kdyby alespoň jeden remizoval ...).

Je to pochopitelné - tak málo stačilo k obrovské senzaci.

Ale říkám jim: “Chlapi, teď jste mimo, ale to přejde. Až posléze si uvědomíte, co dneska Labortech dokázal. Naprosto unikátní věc. A budete hrdi, že jste byli u toho!“

Jo, hráči Boru se zlepšili: repre (Navara, Láznička, Hráček, Babula) versus Labortech 2:2. Jako solidní výkon reprezentantů - ale  příště budete muset více zabrat, s Ostravou nejsou žádný žerty a i „kostkovaná košile“ umí  zavěsit!

Stručná rekapitulace hrdinů neděle:

Kamil - jasná jistota.

Artur – totéž, ne na darmo byl trenérem polské reprezentace!

Víťa - strašně mu přeji, aby uhrál třetí normu na velmistra. Jednak se pochopitelně bude dlouze slavit, jednak si to zaslouží za svůj přístup k šachům.

„Paklez“ - hraje v životní formě, super!

„Včelda“- nejen fantastický humor, ale i nadhled nad věcí. A nedrážděte jej, hlavně Slováci, „bosou nohou“ - bo vám dá mat!

Ríša - obrovská letošní posila. V dresu Grygova se mi zdál „studený čumák“ - opak je pravdou. Hraje odvážné šachy - a i mimo šachovnici opora “šatny“.

Jirka - mám od něj zakázáno ho příliš chválit ... ale to nejde - je to prostě super kluk, který ještě v šachu hodně ukáže!

Vláďa - byť mu víkend nevyšel dle jeho představ, jak sám přiznal, je nyní z formy, bojoval. Neprodá svou kůži nikomu zadarmo!

A ještě Aleš - kapitán, perfekcionalista v organizaci a zároveň muž na svém místě, nezkazící žádnou srandu. A někdy kočírovat „vlčáky“ je fakt dost těžký, ale zvládá to!

Jirka Hurta