(XII.) - Jedna z nejvíce publikovaných partií
05.07.2012 05:43 | Šachový střípekbyla sehrána v rámci minizápasu v roce 1912 v londýnském šachovém klubu a byla bleskovkou na 5 minut s hodinami, to bylo v té době zvláštností, stejně jako je dnes hraní bleskovek na diktát (správné hrací tempo uvedeno v příspěvku...
Edward Lasker (1885 – 1981), vzdálený příbuzný mistra světa Emanuela Laskera, byl velmi silným mezinárodním mistrem a autorem šachových knih. Blíže třeba zde.
Na obrázku vidíme Laskera s Capablancou (ten drží v ruce dceru) a organizátory turnaje v Lake Hopatcong 1926.
Nyní se už podívejte na obě partie zápasu:
Thomas - Lasker,Ed [C44]
Londýn, 1912
1.e4 e5 2.d4 exd4 3.c3 d5 4.exd5 Dxd5 5.cxd4 Jc6 6.Jf3 Sg4 7.Se3 Jf6 8.Jc3 8.Se2 0–0–0 9.0–0 Sd6 10.h3 a nyní zkusil černý 10...Dh5 s následujícím průběhem 11.hxg4 Jxg4 12.Ve1 f5 (12...Sh2+! 13.Kf1 Sg3) 13.Sc4 Vhe8 14.g3?? Sxg3 15.Jbd2 Sh2+ 16.Kg2 f4 17.d5 fxe3 18.fxe3 Jce5 19.Jxe5 Sxe5 20.Jf3 Dg6 0–1 Morais - Vitor, Evora 1996. 8...Dh5 9.Se2 Sd6 10.h3 0–0 11.Vc1 Vfe8 12.a3 (diagram)
12...Vad8 13.Jb5? Sxf3 14.gxf3 Sf4–+ 15.Dd3 Je5 16.Db3 Jxf3+ 17.Kd1 Jxd4 18.Jxd4 Vxd4+ 19.Ke1 Vxe3 0–1
A následující je partie, která je stále vděčným příspěvkem do učebnic taktiky ke kapitole oběti dam:
Lasker,Ed. - Thomas [A83]
Londýn, 1912
1.d4 e6 2.Jf3 f5 3.Jc3 Jf6 4.Sg5 Se7 5.Sxf6 Sxf6 6.e4 fxe4 7.Jxe4 b6 8.Je5 0–0 9.Sd3 Sb7 10.Dh5< De7 (diagram)
Nutno 10...Sxe5 11.dxe5 Vf5 12.Dg4 Vxe5 dle Mitkov - Joyce, Ohrid 2009. 11.Dxh7+!! Kxh7 12.Jxf6+ Kh6 13.Jeg4+ Kg5 14.h4+ V roce 2002 se hrála v Německu tato partie: 14.f4+ Kh4 15.g3+ Kh3 16.Sf1+ mat, Plakidine - Frankenberger, Bayern 2002. 14...Kf4 15.g3+ Kf3 16.Se2+ Kg2 17.Vh2+ Kg1 18.Kd2# 1–0
Opravdu velmi hezká oběť dámy s vylákáním soupeřova krále na základní řadu druhé poloviny šachovnice (nekazí to ani ta okolnost, že mat bylo možno dát dříve). Samozřejmě v databankách najdeme spoustu podobných následovníků ať již s matovým závěrem anebo s ideou zakončení věčným šachem. Zde jsou některé z nich, pár dalších si můžete přehrát.
OKelly de Galway - Penrose [B49]
Varna, 1962
1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 e6 5.Jc3 Dc7 6.Se2 a6 7.0–0 Jf6 8.Se3 Sb4 9.Jxc6 bxc6 10.Sd3 d5 11.exd5 cxd5 12.Sd4 Se7 13.Ve1 0–0 14.Df3 Sb7 15.Ve3 Vfe8 16.Vae1 Vad8 17.Dh3 Je4 18.Dh5 Sf6 19.Jxe4 Sxd4 (diagram)
20.Dxh7+ Kxh7 21.Jf6+ Kh6 22.Vh3+ Kg5 23.Jh7+ Kg4 24.Se2+ Kf4 25.Sd3 Kg4 26.Se2+ Kf4 27.Sd3 Kg4 1/2
Andersen - Fjellstad [B03]
Švédsko, 1987
1.e4 Jf6 2.e5 Jd5 3.d4 d6 4.f4 dxe5 5.fxe5 Jc6 6.Jf3 Sf5 7.Se2 e6 8.0–0 Se7 9.c4 Jb6 10.Jc3 0–0 11.Se3 f6 12.Jh4 fxe5 13.Jxf5 exd4 14.Jxe7+ Dxe7 15.Vxf8+ Dxf8 16.c5 Dxc5 17.Sf2 Db4 18.Je4 Dxb2 19.Sd3 Jb4 20.Vb1 Da3 21.Vb3 Da5 22.Se1 c5 23.Dh5 Jd7 24.Sc2 Dxa2 (diagram)
25.Dxh7+ Kxh7 26.Jf6+ Kh6 27.Vh3+ Kg5 28.Sh4+ Kf4 29.Vf3+ 1–0
A také skladatelé úloh a studií si přišli s tímto tématem na své:
Krejcik,J. 1924 (diagram)
1.Dxh7+ Kxh7 2.Sxe6+ Kg6 3.f5+ Kg5 4.f4+ Kg4 5.Jf2+ Kf3 6.Vh3+ Kg2 7.Sxd5+ Kg1 8.Vh1# 1–0
Grobův útok
1.g4 se hrával velmi často zejména v korespondenčních partiích po druhé světové válce ve Švýcarsku, odkud pocházel její autor Henry Grob. Ve své knize, která byla vydána v několika nákladech, uveřejnil teoretický rozbor zahájení a mnoho sehraných partií. Jedna z nich byla velmi dramatická a vhodná k analýze. Vždyť na chybách se dá naučit nejvíce. Podívejte se:
Grob - Blatti [A00]
kor. Švýcarsko, 1966
1.g4 d5 2.Sg2 c6 3.g5 e5 4.h4 f5 5.d4 e4 6.Sf4 Později se ještě hrálo 6.c4 Se6 7.c5 b6 8.b4 a5 9.Da4 Je7 10.Sf4 Jd7 11.Sd6 axb4 12.Dxb4 bxc5 13.Sxc5 Jxc5 14.Dxc5 Va5 15.Dc3 c5 16.Jd2 c4 17.e3 Jc6 18.Jh3 Sd6 19.Ke2 0–0 20.Jf4 Sxf4 21.exf4 Dd6 22.Vhb1 Va3 23.Dc2 Jxd4+ 0–1 Zoeller - Scherrer, Wiesbaden 1997. 6...Sd6 7.Jh3 Je7 8.h5 Se6 9.c3 Dc7 10.e3 Jd7 11.Jd2 c5 12.Vc1 b5 13.Sxd6 Dxd6 14.Jf4 c4 15.a3 a5 16.Jf1 b4 17.axb4 axb4 18.Jg3 Jb6 19.Va1 Vxa1 20.Dxa1 Sd7 21.0–0 0–0 22.De1 Va8 Černý díky a sloupci získal určitou iniciativu. 23.f3 Va2 24.Db1 b3 25.fxe4 dxe4 26.h6 Ja4 26...g6! 27.Vf2? 27.Jxe4! fxe4 28.Dxe4 a bílý by převzal aktivitu. 27...Jxb2 28.hxg7? 28.Vxb2 Da3 29.Df1! Va1! 30.Vb1 Vxb1 31.Dxb1 s nejasnou pozicí, pokud 31...b2 tah se bílý eliminuje volného pěšce po 32.Sf1! 28...Da3 29.Vf1 Ja4 29...Jd3! 30.Dd1 (diagram)
30...Db2?? Po 30...Jxc3 31.Dh5 Dd6 by měl černý vyhrát. 31.Jgh5? 31.Dh5! Jxc3 32.g6 Jxg6 33.Jxf5 Sxf5 34.Dxf5 a bílý dá věčný šach. 31...Jd5! 32.De1 (diagram)
32...Jaxc3?? 32...Jxf4; 32...Se8 uvádí motory jako možné tahy. Ten v textu měl prohrát. 33.g6?? 33.Dh4!+– 33...Je2+–+ 34.Kh1 Jdxf4 Vyhrávalo 34...Jexf4 35.gxh7+ Kxh7 nyní po ústupu dámy hrozí na g2 mat 36.g8D+ Kxg8 37.Dg3+ Kf8 38.Dg7+ Ke8 39.Dg8+ Ke7 40.Dg7+ Kd6–+ 35.gxh7+ Kxh7 36.Dh4 A uvolněná dáma přinese bílému záchranu v podobě půl bodu. 36...Jg6 37.g8D+ Kxg8 38.Dd8+ Kh7 39.Dxd7+ Kh6 40.Dg7+ Kg5 41.Vxf5+ Kxf5 42.Df6+ Kg4 43.Dxg6+ Kh4 44.Dxe4+ Kxh5 1/2
O útoku pana Groba se více můžete dovědět zde.
Zaragozské zahájení
I takové nudné zahájení jako je výměnná varianta slovanské se dá zostřit do krajnosti. Někdy třeba i ne příliš korektním tahem, ale o to více pak lze nahlodat soupeřovu přípravu a tím i jeho sebevědomí.
V následující partii vznikla citovaná varianta slovanské trochu nestandardním způsobem, z tzv. Zaragozského zahájení. Byla mu věnována i útlá publikace a můžete se poučit na webových stránkách zde a zde.
Schmidt,Ferd. - Görg [D10]
kor., 1989
1.c3 c5 2.d4 cxd4 3.cxd4 d5 4.Jc3 Jf6 5.f3 e6 6.e4 dxe4 7.fxe4 Sb4 8.e5 8.Dd3 0–0 9.Jf3 b6 10.e5 Sa6 11.Dc2 Jd5 12.Sxa6 Jxa6 13.0–0 Se7 14.De4 Vc8 15.Sd2 Jab4 16.Vac1 Kh8 17.a3 Jc6 18.Jxd5 exd5 19.Dg4 Vc7 20.b4 a6 21.Vc3 Ja7 22.Vxc7 Dxc7 23.Vc1 Db7 24.e6 1/2 Addison - Flear, Liverpool 2008. 8...Jd5 9.Dd3 b6 10.Jf3 Jc6 11.a3 Jxc3 12.bxc3 Se7± 13.Se2 Sb7 14.0–0 0–0?! Riskantní, ale kam měl král jit? 15.Sd1 f5 16.exf6 Sxf6 17.Sc2 g6 18.Sh6 Sg7 19.Sxg7 Kxg7 20.De3 Dd6? 20...De7 bylo lepší. 21.Jg5! Vxf1+ 22.Vxf1 Jd8 23.Dh3+– h6 (diagram)
Bílý nyní zvolil efektní tah, i když mohl vyhrát i jednodušeji. 24.Vf6! 24.Sxg6 Kxg6 25.Je4+– 24...Kxf6 25.Dxh6 Dxa3 25...Sd5 26.Dxg6+ Ke7 27.Dg7+ Ke8 28.Sg6+ Jf7 29.Jxf7 De7 30.c4+– 26.Jh7+ 1–0
De Val - Varga [D10]
Kostrena, 2003
1.d4 d5 2.c4 c6 3.Jc3 Jf6 4.cxd5 cxd5 5.f3 e6 6.e4 dxe4 7.fxe4 Sb4 8.Sd3 Jxe4 9.Da4+ Lépe vyhlíží 9.Jge2 Jf6 10.0–0 0–0 11.Sg5 Se7 12.Dd2 a černý v partii Briseid - Sidselrud, Oslo 2006 vyhrál. 9...Jc6 10.Sxe4 Sxc3+ (diagram)
11.Ke2? Bílý nechce dát bělopolného střelce, ale král uprostřed šachovnice nevěstí nic dobrého. 11.bxc3 Dh4+ 12.Kf1 Dxe4 13.Sa3 a bílý by ještě mohl vzdorovat. 11...Sxd4 12.Jf3 Sf6 13.Vd1 Sd7 14.Db3 Bílý má sice za dva pěšce náskok ve vývinu, ale není vidět jak by toho mohl využít. Soupeř lehce vyhraje. 14...Db6–+ 15.Dd3 Vd8 16.Db1 Jd4+ 17.Jxd4 Sxd4 18.Vxd4 Dxd4 19.Se3 Dc4+ 20.Kf2 Sc6 21.Sxh7 Dh4+ 0–1
Převod věže na 3. řadě
je tématem partie z Mistrovství světa juniorů. Bílý dokázal zpevnit svoje dámské křídlo, kde černý obvykle rozvíjí svou iniciativu a zaútočit na křídle opačném, kde významně pomohla právě dámská věž.
Wagner - Minko [A58]
Brazílie, 2011
1.d4 Jf6 2.c4 c5 3.d5 b5 4.cxb5 a6 5.bxa6 d6 6.e4 Sxa6 7.Sxa6 Da5+ 8.Jc3 Dxa6 9.a4
9.Jge2 g6 10.a4 Sg7 11.Jb5 0–0 12.Jec3 Da5 13.0–0 Jbd7 14.De2 Db4 15.Sd2 Jb6 16.Vfb1 Dc4 17.Df3 Db3 18.Dd1 Dxd1+ 19.Vxd1 Jc4 20.Sc1 Vfb8 21.Vb1 Jb6 22.b3 c4 23.Jc7 Va7 24.J7b5 Vaa8 25.Jc7 Va7 26.J3b5 Vab7 27.a5 Ja8 28.a6 Vxb5 29.Jxb5 Vxb5 30.Vd4 Jb6 31.a7 Va5 32.bxc4 Jfd7 33.Vd1 Vxa7 34.Se3 Va6 35.Vdc1 f5 36.exf5 gxf5 37.Vb4 Jc5 38.Vbb1 f4 1–0 Rao - Stein, Philadelphia 1988;
9.f4 g6 10.e5 Jfd7 11.e6 fxe6 12.dxe6 Jf6 13.Jge2 Sg7 14.0–0 Jc6 15.f5 gxf5 16.Jg3 Jd4 17.Jxf5 Jxf5 18.Vxf5 0–0 19.h3 Vab8 20.Vb1 h6 21.Sd2 d5 22.Jxd5 Jxd5 23.Vxd5 Dxe6 24.Dh5 Vbd8 25.Vxd8 Vxd8 26.Ve1 Dd5 27.Dxd5+ Vxd5 28.Sc3 Sxc3 29.bxc3 Kf7 30.a4 Vd3 31.a5 Vxc3 32.Va1 Vb3 33.a6 Vb8 34.Kf2 Ke6 35.a7 Va8 36.Ke3 Kf5 37.Kd3 Kf4 38.Kc4 Kg3 39.Va2 e5 40.Kxc5 1-0 Hansen - Nielsen, Dánsko 1986 9...g6 10.Jb5 Db6 11.Dc2 Sg7 12.Jf3 0–0 13.0–0 Ja6 14.Jd2 Jc7 15.Jc4 Db7 16.Jxc7 Dxc7 17.Sd2 Jd7 (diagram)
18.Va3 Vfb8 19.Vh3 Db7 20.b3 Je5 21.Ja3 Da6 22.f4 Jg4 23.Sc3 Sxc3 24.Dxc3 Vb4 25.Df3 Jf6 26.e5 Je4 27.Ve1 Jd2 28.De3 Jxb3 29.f5 h5 30.e6 Da7 31.exf7+ Kxf7 32.De6+ 1–0
Jen pro zajímavost odkaz na článek ze Šachového týdne ze dne 22.4.1937, kde je odstavec o životě p.Groba. Včetně informace, že se narodil v našem Broumově.
http://www.sachykunovice.cz/images/grob_sachovy_tyden.jpg
Capjar: Děkuji, trochu se v tom vyznám, ale opravdu jen trochu
. Ovšem vy jste, podle uvedeného, v archivu doma, takže jistě víte, kam sáhnout v oněch místních poměrech. Domovní evidenci z I. republiky bych vyloučil, o domovské právo rodina ani žádat nemusela (pokud byli rodiče např. opravdu Švýcaři, jak tvrdí v diskuzi citovaná anglická encyklopedie, a nechystali se zde usadit). Zkusil bych ještě evangelické, příp. civilní matriky (Náchod?).
Pavel Háse: Na link můžu kouknout, ale nevím, jak je to s matrikami ve Švýcarsku, nemám žádnou zkušenost, tam mohou být uloženy na jednotlivých farách a přístup k nim nemusí být vůbec snadný jako k těm "mrtvým" matrikám u nás, jež jsou uschovány v oblastních archivech a v podstatě všechny zpřístupněny on-line. Podle posledního příspěvku pana Kalendovského se opravdu zdá, že by se mělo jednat o náš Broumov, měli bychom tedy vystačit s našimi prameny.
capjar, lecies: No jestli z vás někdo ovládá němčinu, možná by bylo dobré zkusit poslat mail do té švýcarské vesnice. Link na jejich stránky jsem dal někde zde níže a podle údajů ve Wikipedii jim tam asi matrika, nebo něco na ten způsob funguje. Tím by se dalo švýcarské Branau z hledání buď vyloučit, nebo naopak potvrdit. A jestli naopak ten článek poskytnutý p. Kalendovským vychází z toho, co nějakému novináři řekl sám Grob, pak tedy zbývají ty naše zdroje ...
to lecies: Vidím pane kolego, že jste znalec poměrů, ale sčítací archy pro Broumov z r. 1910 nejsou bohužel u nás v archivu uloženy (ačkoliv některé archy pro obce z tohoto roku tu však máme). Nemám tolik času, musím se věnovat hlavně pracovním úkolům, zatím jsem u nás orientačně prošel ty hlavní prameny jako je domovské právo, jenže to také není - jak jistě víte - zcela úplné ... Ještě tu máme jakousi domovní evidenci, cca z první republiky, tak nevím, jestli ji má cenu vůbec procházet, protože rodina dotyčného mohla být už pryč, migrace tu byla poměrně značná. Navíc je ta evidence docela obsáhlá - Broumov měl tehdy cca 400 domů a 7000 lidí - a je nutno v ní pracně listovat. A zajet kvůli tomu do Zámrsku ? No, můžu o tom uvažovat.
Capjar: Díky, ani já si nemyslím, že by diskuze byla zbytečná. Práce pana Kalendovského si velmi vážím - ostatně ukažte mi někoho, kdo ne -, spor ale není o doložení tvrzení na základě údajů z encyklopedií, sborníků, denního tisku apod., ale o prokázání skutečnosti úředním pramenem. I když důkazy snesené panem Kalendovským v posledním jeho příspěvku jsou opravdu průkazné (Grob jistě věděl, kde se narodil - např. článek k jubileu). Přesto je zarážející, že by v Broumově po sobě rodina nezanechala ani stopu, jak píše kolega Capjar. Možností je vskutku celá řada. Ohledně židovských matrik jsem jméno Grob také hledal marně. Zbývají jen evangelické a civilní, které nejsou bohužel přístupné na internetu, zde je tedy práce pro kolegu Capjara
. Lze zkusit ještě sčítací operáty z r. 1910 (při předpokladu, že rodina žila v Broumově do r. 1920).
to kal: Honzo, já si nemyslím, že je tato diskuse málo plodná, naopak a jsem tomu rád, že je tu ze strany čtenářů vidět i jistý zájem o tu naši historii. Jak tu psal kolega "lecies", nejlépe je jít ad fontes, úřední pramen je pro badatele prostě směrodatný. Ale chápu, že při psaní encyklopedie to není možné. Novinář F. J. Prokop tu informaci zřejmě převzal správně, ale stoprocentní to rozhodně také není, alespoň co vycházím ze svých archivářských zkušeností. Na jeho obhajobu je třeba pátrat v dalších matrikách - jak už jsem zmínil - evangelické, bez vyznání, příp. židovské. Jak jsme již s kolegou leciesem prokázali, H. Grob katolíkem nebyl, resp. v uvedeném roce 1904 nebyl zapsán do katolické matriky v Broumově. A podle dalších dostupných pramenů lze zatím říci, že příjmení Grob se v Broumově vůbec nevyskytovalo. Otázka také zní, jak dlouho by tu rodiče pobývali. Nelze vyloučit ani tu možnost, že se H. Grob v Broumově prostě jen - ať už záměrně nebo čistě náhodně - narodil - byla tu totiž okresní všeobecná nemocnice. Bydlet mohl úplně někde jinde.
Oprava autora.
Omlouvám se všem čtenářů, že je vytrhuji z diskuze o Grobovi, ale jak mě upozornil pan Josef Martinák mám v úvodu článku chybu a to v hracím tempu zápasu Lasker - Thomas.
Partie se nehrály jako bleskové na 5 minut, jak jsem uvedl, nýbrž jak cituje uvedený Deutsche Wochenschach:
„Tato a následující partie byly sehrány v klubu London City,
v tak zvané pětiminutové hře, které se hraji s hodinami,
ale bez počítání počtu tahů a bez omezení času na přemýšlení,
což znamená: každý z hráčů má právo přemýšlet nad tahem ne více než
pět minut nad údaj na soupeřových hodinách“.
Tomuto úvodu jsem nevěnoval příliš pozornosti a o uvedeném tempu jsem nikdy neslyšel.
Zajímala mě spíše ta druhá, méně slavná partie, která nebývala publikovaná.
Podrobnosti na
http://www.sachykunovice.cz/soubory/rubrika_martinak/7_lasker_thomas.pdf
http://www.chesshistory.com/winter/winter32.html#4889._What -
- příspěvek č. 4890
Děkuji panu Martinákovi.
Závodný
Tak diskuze je málo plodná přdevším tím, že jesli se Grob narodil v Čechách nebo někde úplně jine je celkem irelevantní. Prostě to byl Švýcar a tím to hasne.
Ad Tomáš. Krátká zpráva v šachové rubrice F. J. Prokopa byla vskutku převzata z ČTK. Já netvrdím, že je směrodatná ve věci Grobova rodiště. Ale hodně napovídá. Když uvážíte, že Grobovi bylo tehdy kolem 29 let a nebyl žádnou světovou hvězdou, musela ta informace pocházet přímo od něho a přeneseně pak od lidí, co se s ním znali, resp. se s ním utkali. Samozřejmě rodný list by byl přesvědčivý, ale k dispozici zatím není. Tyhlety věci bývají problém. Nejlépe mezi šachovými archiváři je řešil Američan Jeremy Gaige, v jehož knize Chess Personalia - A biobibliography je uvedeno 14.000 jmen šachistů s daty a místy narození a úmrtí a prameny, odkud čerpal (nekrology, literatura, vlastní údaje dotyčných, archivy /tedy i matriky, rodné listy/ a pod.). U Henry Groba je uvedeno jako rodiště Braunau (OST - míněno Rakousko-Uhersko) a je to potvrzeno článkem k jeho šedesátinám v řasopise Schweizerische Schachzeitung 1964, p. 115, nekrologem z téhož časopisu v roce 1974, p. 220, článkem z publikace Chess Pie No. 2, 1927, p. 49-50, BLVS, Vol. 7, p. 81 (což je Bibliographisches Lexikon verstorbener Schweizer) , z kalendáře Grob´s Schachkalender, p. 42-44, který za II. svět. války Grob ve Švýcarsku vydával a konečně informací ze Stadtarchiv Zuerich. Ovšem pro nevěřící Tomáše patrně ani toto dostatečným nebude, takže se dalších vstupů do "málo plodné" této diskuse vzdávám.
ad Tomáš: Možná by to chtělo méně povrchního čtení. Tohle není zpráva z odborného časopisu, ale z novin, proto třeba ty informace o počasí. Obvinit známého šachového publicistu F.J:Prokopa z neznalosti, neinformovanosti a z toho, že přebírá šachové zprávy od nešachistů je velká neomalenost.
ad lecies: Pokud tedy není k dispozici matriční záznam, tak platí, že Grob je z Broumova neb o tom svědčí více pramenů a hlavně žádný proti. Proboha snad jeho současníci věděli odkud pochází, ne?
Dle tohoto zdroje, který se odvolává na jiný, je rodištěm Groba Zollikon.
V jediném dni to nebylo, spíše od 26.2. do 3.3. 1933. Více by toho mohlo být ve Schweizerische Schachzeitung z března 1933 (strana 37).
Hm, málo plodná diskuze ... Historikovi jistě není třeba vysvětlovat rozdíl mezi matričním záznamem a článkem v novinách. Úřednímu dokumentu dá jistě každý zodpovědný badatel přednost před vzpomínkami pamětníků či denním tiskem, což jsou opravdu ti nejméně spolehliví svědkové minulosti. Pokud se nenajde patřičný záznam v matrice (ať již jakékoli provenience), nebude o Grobově "českém" původu nikdy jasno.
F. J. Prokop vedl rubriku, ale přiloženou zprávu mohl převzít z agenturního zpravodajství bez toho, že by ji četl. Kdyby zprávu psal šachista, asi by vynechal slunný den a nadmořskou výšku a zmínil by tempo, kterým se partie zápasu hrály - zdá se, že celý zápas na šest partií byl sehrán v jediném dni. Kromě toho, Flohr v první partii neztratil figuru, ale vzdal se ve vyrovnané pozici. A konečně, Flohr nepocházel z Československa. Příliš mnoho povrchní novinařiny na to, aby zpráva mohla být považována za spolehlivou ve věci Grobova rodiště.
/
Capjar: Vidíte, židovská komunita mě nenapadla, nejsem znalec místních (broumovských) poměrů. Jen tak pro zajímavost, jeden Broumov je v bývalém okrese Tachov, německy však byl označován jako Promenhof a nikoli Braunau. Matrika (katolická) narozených z let 1874 - 1907 se dochovala, není ovšem přístupná on-line. To už je ale přespříliš krkolomná úvaha, hleda HG právě tam na základě domněnek, že došlo k záměně Broumovů. Navíc Malá encyklopedie šachu uvádí jako místo narození HG jen Čechy, tedy bez další přesnější lokalizace. Bude se zřejmě nutno smířit s tím, jak koneckonců již zaznělo v diskuzi níže, že jsme s největší pravděpodobností přišli o významného rodáka
.
lecies: Souhlas, Broumov a okolí vlastnil benediktínský řád do r. 1850, takže zde byli zejména katolíci, přesto i několik protestantských rodin (ze sousedního Slezska - tehdy Pruska) a vyjímečně i židovská komunita (ta asi organizačně spadala pod náboženskou obec v Náchodě nebo Trutnově).
Capjar: matriky jsem si skutečně prohlédl virtuálně, resp. si je stáhl k sobě do počítače. Pátrání v civilních matrikách, případně evangelických by možná mohlo přinést výsledek, nicméně jsem k tomu skeptický. Byť předpokládaná orientace na protestantské Švýcarsko ... no, možné je všechno. Neznám sice náboženské poměry Broumova v minulosti, ale tolik vím, že jej vlastnil benediktinský řád. Alespoň je vidět, jak živnou půdu mají omyly v oblasti historie, když jeden autor nekriticky přebírá od druhého a vše se točí vlastně v bludném kruhu, který může přetnout jen přístup "ad fontes". To ovšem u encyklopedicky pojatých děl není možné. Pokud byl autorem hesla o HG Jiří Veselý (Malá encyklopedie šachu), mimochodem vynikající germanista, jeho zdroj informací nám bohužel zůstane zřejmě navždy utajen. Pokud o tom něco ví Jan Kalendovský, mohl by zdroj svých informací poskytnout.
Zdravím všechny. Jak vidno, pan kolega "lecies" mě již předběhl. S jeho tvrzením souhlasím. Jenom bych upřesnil, že se jedná o matriku katolické církvě, tamního děkanského úřadu, pro město Broumov. Soudě podle času jeho příspěvku tipuju, že si ji virtuálně prohlédl na webu Státního oblastního archivu v Zámrsku. Já si její druhopis, roč. 1904, přímo fyzicky prolistoval u sebe na pracovišti - tj. v okresním archivu. Také jsem příjmení Grob nenašel. Pro jistotu jsem ještě pátral v dalších dostupných pramenech u nás - v knize domovského práva města Broumova a ve školních výkazech 1910 a 1911 místní školy (předpoklad zahájení školní docházky). S výsledkem rovněž negativním. Takže lze v této věci vyslovit prozatimní závěr, že asi na těch 70 - 80 % se zde (myslím Broumov v Čechách) pan Grob nenarodil. Definitivně to však nelze ještě tvrdit, neboť nevím, jakého byl on, resp. jeho rodiče vyznání. Třeba nebyli katolíci, ale např. evangelíci nebo byli bez vyznání. Matriky jiných církví i ty nejstarší necírkevní (tzv. civilní) jsou uloženy rovněž ve Státním oblastním archivu v Zámrsku a pokud vím, ještě nejsou virtuálně přístupné. Navíc zmíněné knihy domovského práva evidovaly jenom vybrané obyvatelstvo, nikoliv všechno přítomné. Nelze vyloučit tedy tuto možnost a souvislost, že rodina tu byla jenom velmi krátce na přechodnou dobu a dítko se zde narodilo víceméně náhodou. I takové náhody se občas stávají. Nejlepší by bylo, jak tu už níže někdo psal, kdybychom mohli vidět přímo křestní list. Takto je třeba ještě pátrat dále.
lecies: Aha, já ji nemám teď po ruce a spokojil jsem se s prvním heslem Google, tam uvádějí jen p. Veselého ... Díky.
Pavel Háse: Jako autoři Malé encyklopedie šachu jsou uvedeni Veselý, Kalendovský, Formánek
NoELO: Jméno mohli zkomolit Svýcaři třeba a ve 20.letech. Z Henryho, nebo dokonce Heinricha se mohl stát Henri až po přesídlení do Curychu.
lecies: Autorem Malé encyklopedie byl pan Veselý. Jestli něco a třeba právě odstavec o Grobovi konzultoval s někým jiným, jako že skoro jistě, to už nevím. Svého času někde popisoval, jaké půtky s cenzory musel podstoupit třeba u hesla Pachman, kde kompromisem bylo připsání "...v zahraničí se podílí na protisocialistické činnosti ... Bez toho by tam to jméno nebylo.
K podobnému výsledku jsem dospěl i při procházení matriky narozených města Broumova z let 1905 - 1909. Nemohu sice tvrdit, že jsem něco nepřehlédl, ale ve čtení těchto písemností jsem poměrně zběhlý. V Malé encyklopedii šachu je o Grobovi uvedeno, že se (z Čech) odstěhoval do Švýcarska roku 1920. Předpokládám, že autorem medailonku je pan Kalendovský. Bylo by zajímavé, kdyby se s námi podělil, odkud čerpal informace o Grobově rodišti (údajně český Broumov). Je sice možné, že se HG narodil někde v okolí Broumova a může být evidován v matrikách jiné fary, prověřovat tuto verzi už je však nad moje síly
.
Pavel Háse: ta anglická podoba jména "Henry" je zvláštní, v roce 1904 ještě nebylo v módě dávat dětem "světově" anglická jména, zvláště když jmého Heinrich je evidentně echt německé.
Matrika narozených města Broumova v Čechách (léta 1901 - 1905) k datu 4. 6. 1904 neeviduje narození žádného Groba. Matriku jsem prohlížel sice jen zběžně, ale na toto příjmení (resp. podobně psané či znějící) jsem nenarazil.
No v anglické verzi se o jeho místu narození nic nepíše a z toho vycházejme, tedy že víme, že nic nevíme.
Třeba německá verze Wikipedie uvádí u hesla "Henry Grob" i místo narození a to Branau (Schweiz) -de.wikipedia.org/wiki/Henry_Grob - jak jsem ale již psal, kdyby do české verze někdo přidal Broumov (Čechy), dost možná by se to tam objevilo ...
www.braunau.ch/gemeinde/default.htm
A jestli na Wikipedii švýcarské Branau uvádí stav obyvatel od roku 1850, nejspíš tam mají udržovaný archiv, snad by bylo nejnadějnějšínapsat přímo tam - jestli s k mistru Grobovi vůbec hlásí oni a .pokud ano, zda mají i nějaký list, který to dokazuje.
en.wikipedia.org/wiki/Braunau,_Switzerland - Branau ve Švýcarsku se nalézá v německé části Švýcarska. V německém slovníku náš Jinřich odpovídá tvaru Henry, zatímco tvar Henri svědčí spíše o frankofonním původu (třeba tenista Henri Laconte).
Bond: Ťafka? Nevím, ale spíš bych také tipoval to Švýcarsko.
V historickém tisku se to nedohledá, ten se pletl podobně, jako dnes my. Za jediný důkaz by se snad dal považovat nějaký rodný/křestní list, seznam narozených z uvedeného města atd. Wikipedie není důkaz, tam může psát skoro každý a když někdo do české verze napíše Broumov, nejspíš se to tam časem objeví. Má tam narození 1904, nevím, jak moc se právě po tomto datu stěhovalo z ekonomických či jiných důvodů a zrovna do Švýcar.
A já jsem se tak těšil, že neomylný p.Kalendovský dostal konečně ťafku
to Tomáš: 1:0
to kal: Ahoj Honzo, zkusím se na tu "záhadu" příští týden mrknout.
Přiznávám, že svoji tezi jsem napsal povrchně veden obecnými důvody a nikoli skutečnou znalostí. Neustálený pravopis křestního jména pro mne jasně ukazoval na Švýcarsko. A snaha hledat nejpřirozenější vysvětlení, když ve Švýcarsku existuje obec Braunau. Migraci rodičů jsem zavrhl, nedoveda si představit příčiny - ekonomické či náboženské těžko přicházejí v úvahu.
Kromě toho přiznávám, že jsem byl veden i dost přízemním cílem, myslel jsem , že Vaše poznámka prvotně směřující úplně jinam, je v případě rodiště mylná. A nachytat renomovaného historika je tak lákavé...
A konečně, měl jsem takové vnuknutí, že potkám v příštím týdnu pana noELO, a protože se věkově míjíme, hudebně a šachově taky, oba jsme abstinenti a pravidla pravopisu nevydají na delší rozhovor, připravil jsem konverzační téma
Ad Tomáš. Tak to jste mne s rodištěm pana Groba na chvíli dostal. Nejsem si zcela jist, odkud to přesvědčení, že se narodil v Čechách, jaksi mám. Musím zapátrat, snad to bylo někde kolem jeho zápasu s Flohrem v Čs. šachu - už si nevzpomínám. To co říkáte vy, má i německý článek o G. ve Wikipedii s odvoláním na Otto Borika tuším. Ale mám teď před sebou The Oxford Companion to Chess od Davida Hoopera a Kena Whylda (Oxford 1984) a v této uznávané encyklopedii se píše: "Grob Henry... He was born in Braunau (now Broumov) in Bohemia of Swiss parents who moved back to Switzerland." Zajímavé ovšem je, že v II. vydání Oxfordské encyklopedie (1992) již heslo Henry Grob chybí a je jen Grob Opening s kratičkou zmínkou o H. G. (jen roky narození a úmrtí). To jen tak narychlo, bádám momentálně v jiném směru. Záhady jsou tu pořád.
Přišed právě teď na tuhle stránku, jsem zvědav, jak polemika dopadne - oba pánové (Závodný i Kalendovský) jsou více než úctyhodní. Nedávno byl pan K. kritizován panem M. za překlep, dnes pan Z. panem K. za legrační překlep, a ještě k tomu má pan K. ve svém kritickém příspěvku taky překlep.
Jedna vesnice Braunau je mj. fakt v severovýchodním Švýcarsku, to vím jistě. O panu Grobovi jsem nikdy předtím neslyšel, snad se vyjasní, odkud tedy byl.
Závěr: zajímavý seriál o zvláštních zahájeních. Tu gramatiku bych už neřešil, myslím, že ta puntičkářská hysterie, kterou jsem kdysi sám pomáhal rozpoutat, přispěla k tomu, že jazyková úroveň NSS je nyní dost jinde než před pár lety.
Sídel nesoucích jméno Braunau nalezneme v Evropě více, rodiště Henry (Henri) Groba bych ponejprv hledal ve Švýcarsku v kantonu Thurgau. Zármutek pana Kalendovského nad ztrátou krajana snad zmírní fakt, že podobného omylu se dopusti Hindenburg, když Hitlera nazval "frajtrem z Čech", protože umístil jeho rodiště do Broumova; ten se ovšem narodil v Braunau am Inn. Ztrát netřeba želet, knikupců, kteří vstoupili do českých dějin máme i tak dost, kromě jednoho knihkupce původně zubaře si namátkou vzpomínám na dalšího, který vlastnil knihkupectví v Lokti, to je ovšem úplně jiná kapitola.
Moc pěkné články, zajímavé partie, počtení z minulosti..., od pana Závodného!
Vyjadřovat se srozumitelně je velký problém. I mě to občas činí potíže. Zde shledávám nesprávným tvrzení autora: "Grobův útok 1.g4 se hrával velmi často zejména v korespondenčních partiích po druhé světové válce ve Švýcarsku, odkud pocházel její autor Henry Grob." On totiž Henry Grob, původním povoláním malíř a knihkupec, předtím než se stal prvním profesionálním švýcarským šachistou, pocházel z Broumova (Braunau) v Čechách, kde se roku 1904 narodil. Hlavně však nebyl jejím autorem (asi světové války), nýbrž jeho autorem (Grobova útoku). Vida - další slavný šachový krajan. Tož tak, přehrávejte si pěkné partie a promiňte moje připomínky.
Jistě zajímavý článek, ale ... daly by se prosím přidat PGN, dík