Tentokrát - no když jsem smyl únavu z Koníku, kde mě v posledních kolech došly síly s vyčerpávajícího kolotoče práce, šachy, s dojížděním na trase Ostrava-Havířov, jsem zapomněl na slib, že při práci už nikdy… a šel na věc. Tedy s tím, že mi nejde o výsledek a že třebas vzhledem k pracovní vytíženosti klidně nějaké kolo vynechám.. Chtěl jsem si Orlovou užít - a udělal jsem dobře!
Slavnostní zahájení a prostorná hrací místnost se zabarvila do žluta! Ano - domácí hráči, především množství mládeže ze Slavie Orlová -nastoupí v žlutých tričkách svého sponzora! Bylo to moc hezký.
Na podium nastoupili radní města , kteří šachisty v Orlové, zdá se, velmi podporují. Zahrála se česká hymna (!!).
A poté na podium nastupovali hráči Orlové k převzetí medailí za soutěže družstev (třebas třetí místo v 1.lize), a především sestry Olšarové, kterým starosta Orlové předal finance na zaplacení poplatku k registraci ženské velmistryně!
A pak začal osmidenní maratón (v sobotu se hrálo netradičně dvojkolo- což je docela náročný..).
Jak už to na Openech bývá-vedle nás „starých pardálů“ se místnost hemží mlaďochy. Oproti Koníku, kde hrála prim Beskydská šachová, se zde představují mladí hráči z Polska, z Orlové- a z Mezinárodní Šachové Školy Interchess. Je vám určitě jasné, že hrát s nimi není žádný med - je to obrovská dřina s nejistým výsledkem. O tom se přesvědčili mnozí z dospěláků- kdy když už neprohráli, tak těžce bojovali o remiz…
Slyšel jsem na to hodně různých názorů.. To máme hrát žákovské turnaje?
Ale já si myslím, že je to tak správné - byť sedět za stolem s klučinou(holčinou), který tak tak dosáhne na šachovnici – ale buší do vás -je psychicky náročné.
Já si v turnaji vystřídal všechno (naštěstí jsem nehrál s ženskou - viz. můj předchozí příspěvek ke Koníku…).
V prvním kole s mladým Polákem z UKS Pioner Jastrzbie Zdroj, poté se Šimim a zase proti mladíkovi z Interchess Frýdek-Místek… ale pak už vlastně jen s „matadory“. S mladíkem Dominikem Ocko -zapamatujte si to jméno.. - jsem prohrál-hrál fakt moc dobře - a pak jsem se chodil, trošku škodolibě, dívat, jak trápí lepší hráče než jsem já - třebas Mirka Jaworského, Koláře, J.Olšara.. Vlaďa Talla se usmíval: “ Víš, dáváme jim „zabrat“ v tréninku. Ostatně, je třeba zase dostat někoho do extraligy - manšafty nám stárnou…“
No tahle cesta těch mladíků je ještě velmi dlouhá, ale jinak má pravdu!
Ocko Dominik- Nguyen Thai Dai Vinh (starší bratr hrál ve velmistrovském turnaji, všem partiím pozorně přihlížela jejich maminka)
Ve druhém
kole jsem měl tu čest si zahrát na 1. šachovnici se Šimim. To je právě ta „výhoda“
těchto Open, že si takový ořezávátko jako já může zahrát s mistrem - který
samo trpí, že hraje s takovým elem..
Ty karikatury jsou prostě báječné! Nejde jen o to umět kreslit, ale o vtipné postřehy a detaily.