Dvanáct remíz pořadím zamíchat nemohlo

dokud sem ZMB nenapsal tak zde bylo 0 příspěvků. ZMB sem napsal příspěvky o tom, že tu je 0 příspěvků. Od té doby se vede debata o tom, že dokud sem ZMB nenapsal příspěvky o tom, že je tu 0 příspěvků, tak tu bylo 0 příspěvků. Boží!

noELO: Nemáte pravdu.

Vlastně jen o tom, co napsal pan ZMB ve 13.27.

noELO: a o čem to vypovídá?

Kdybych tady pod takový článek nenapsal, byla by tady nula příspěvků. Ale opakuji - o tomhle "GRAND PRIX" zakončeném zpytlíkováním 12 remíz se nic psát prostě nedá - kromě těchto nářků.

Na druhé straně, kdyby sem nepsal pan ZMB, nepsalo by se tu vůbec - započítávám i reakce na jeho příspěvky.

Jsem opravdu velmi rád, že existují "experti", kteří si šachy a šachisty neidealizují a vidí je "v celé jejich složitosti". Naštěstí se šachy budou hrát vesele dál a plkání "odborníků" (např. ZMB) na tom nemůže pranic změnit .

Je to prosté, šachy prostě nejsou a nebudou masovka. Jouda na gauči s lahváčem v ruce zírající na TV dokáže ocenit pěknou střelu nebo kličku ve fotbale, i když sám by o míč zakopl a hřiště nepřeběhl. Podobně ještě dokáže jouda s lahváčem tak nějak ocenit pěknou akci v hokeji nebo v basketu. Na ocenění i třítahové šachové kombinace nebo manévru už musí divák šachy aspoň nějak umět, znalost pravidel nestačí. Zase mají šachy marketingový potenciál jinde - při propagaci produktu, nějak spojovaného s inteligencí, se spíše odkážete na šachy než na Ronalda, Karla Poborského, nebo Tomáše Řepku.

Ovšem nehrané nebo téměř nehrané remízy na špičkových turnajích problém jsou - na takovýchto partiích není zajímavého samozřejmě nic.

nvmea:

Šachy nejsou na okraji zájmu - jsou v zájmu odpovídajícím jejich možnostem. Je to téměř ze 100% komunitní záležitost, což se prostě nemůže změnit. A nejsou na tom špatně - asi nejlépe ze všech deskových her(sportů). Je prakticky marnou snahou snažit se přilákat diváky-nešachisty. Smysluplné je vytvářet podporu a podmínky současným hráčům na všech úrovních a snaha přilákat nové (či zastavit odliv - nevím, čísla neznám.....). 

Vida, podle mě jsou naopak šachy díky sestrám Olšarovým celkem atraktivní podívaná :-)

Psal jsem sáhodlouhý příspěvek o tom, proč jsou šachy na okraji zájmu, leč se smazal (samozřejmě sám, jak už to tak bývá) a nějakým omylem jsem si uložil jenom poslední odstavec. Takže se to pokusím shrnout a následně zkopíruji ten poslední odstavec. 

Problém šachu je v jeho intelektuálnosti - narozdíl od ostatních sportů je v něm i přes relativně jednoduchá pravidla strašně obtížné pro diváka, který tento sport ovládá na mnohem nižší úrovni než ti, jejichž souboj sleduje, pochopit, co a proč se děje, kdo vlastně vede. Dochází k situacím, kdy si hráči podají ruce a divák neví, jestli se dohodli na remíze, vyhrál bílý, nebo vyhrál černý (ostatně ve Wijku v partii Ivanchuk - Jobava ani Seirawan nevěděl, proč vlastně Ivanchuk vyhrál). Nehledě na to, že důležitost některých tahů oceníme až ve chvíli, kdy vidíme, kterým tahům vlastně zabraňují - k takovým tahům ale v partii nedojde. 

Pro nešachistu (tím myslím i občasného hráče na té nejnižší rekreační úrovni) jsou nejspíš partie na nejvyšší úrovni nekoukatelné, protože nerozumí prakticky ničemu z toho, co se na šachovnici děje. Pro takovéhoto diváka může být zajímavé sledovat partii dvou hráčů na úrovni třeba ELO 1000-, protože tito hráči mnohem spíš budou hrát pro našeho diváka pochopitelné tahy, bude samozřejmě mnohem častěji docházet k chybám, které náš divák dokáže narozdíl od chyb hráčů na GM úrovni rozpoznat, úžasným záchranám zdánlivě ztracených partií (které by na GM úrovni byla ztracené nezdávnivě, protože ty úžasné záchranné manévry soupeř jednotahově vyvrátí. ale nejspíš by k nim ani nedošlo, neboť by prohrávající hráč partie dávno vzdal) a dalším pro něj atraktivním situacím, u kterých divák titulovaný šachista jen nevěřícně kroutí hlavou a hráče ocení alespoň za to, že mají správně zorientovanou šachovnici.

můžou za to Anand, Kaňovský a Olšarová!

Ale šachy "hra královská" patří i do hospod k pivu, do kaváren, stejně jako na lavičky do parku a na letní pláž k vodě. A tam všude se dnes dají šachy navíc hrát a sledovat na netu. Je to hra pro lidi, nikoliv jen "pro krále". Organizátoři turnajů už tohle samozřejmě dávno ví, a ti schopní se snaží něco dělat. Samotní profi hráči jdou spíše opačným směrem - pokud vidí prostor pro třeba i nižší výdělek bez větší námahy, jdou většinově tímto směrem.

za sebe měním "umouněnou popelkou na okraji zájmu" za královskou hru, do které nemůže kecat každý někde od piva.

Co jsem napsal níže - o fide grand prix tohle všichni vědí - tedy organizátoři i účastníci samí. Je jasné, že z jejich pozice tohle nejde přehlédnout. Jak z toho ven ale nikdo neví... Je-li top šach skutečně z povahy věci zaremizovanou hrou s velkou převahou hráčů bez valných ambicí vyniknout nad ostatní... potom zůstanou šachy stále tou umouněnou popelkou na okraji zájmu.

Fide Grand Prix je nepovedeným projektem - koho zajímá a kdo sleduje, kolik nyní zrovna nasbíral v celém seriálu Tomaševsky bodů a jak si stojí v celkovém pořadí? A zase je dobrou ukázkou zájmu fanoušků mlčení zde na nss - k tomuhle turnaji opravdu není co komentovat, ke komu či k čemu se vyjadřovat. Jinak zaremizovanost těchto tzv. TOP turnajů nezklame zejména v posledních kolech. Jedná se o tzv. specifikum šachu, kdy oproti turnajovým kláním v jiných sportech, tak v šachu se ke konci tzv. TOP turnaje jen tak nějak jaksi dohrává... (všichni jsou již unavení a s očekávným výsledkem spokojení).