Login:
Heslo:
	Trvalé přihlášení

Začnu věřit na svého synovce!

25.02.2009 10:06 | Mistrovství České republiky 2009

Kateřina Čedíková se ke zisku titulu probojovala přes dva tiebreaky, v semifinále vyřadila první nasazenou Evu Kulovanou. Odehrála na mistrovství v Děčíně největší počet partií ze všech účastnic. Titul je v dobrých rukou!
Na klatovsku jsou o úspěchu své odchovankyně pečlivě informováni. Hned v pátek vychází v Klatovském deníku článek s informacemi o nové mistryni republiky. V úterním vydání vychází s Kateřinou Čedíkovou celý rozhovor. Samozřejmě nemůžeme oproti nešachovým médiím zůstat pozadu.

Pokolikáté si na MČR? Tvé dosavadní úspěchy?
Poprvé jsem hrála mistrovství v roce 1996 nedaleko odsud, v Ústí nad Labem. Účastním se celkem pravidelně, jestli mě paměť neklame, tak jsem vynechala pouze v roce 2000 kvůli maturitě a přijímačkách na vejšku. Úspěšné pro mě bylo mistrovství 2003 v Luhačovicích. Dělila jsem tam první místo s Olgou Sikorovou a Petrou Blažkovou, já brala zlato a stala jsem se poprvé mistryní republiky. Toho titulu si hodně vážím. Turnaj se hrál jako klasický open a byl silně obsazen. Nechyběla např. Jana Jacková, Petra Krupková atd.

popisek fotografie

Vraťme se do dnešních dnů mistrovství v Děčíně. Drsným sítem systému soutěže jsi málem neprošla do semifinále. Co se dělo?
Po remíze v prvním kole s Martinou Folkovou mě čekala odpoledne druhá partie s Hankou Kubíkovou. Nesehrála jsem jí vůbec dobře. Prohra vše zdramatizovala a já musela třetí partii vyhrát, navíc proti Gabče Hitzgerů, tak to bylo těžké, také hlavně proto, že je to má kamarádka. Byla to dost divoká partie, v časovce jsem měla štěstí v pozici. O druhé postupové místo ze skupiny jsem pak sehrála tie-break s Martinou Folkovou. Vlastně mám dobré vztahy se všemi holkami, které hrály letošní přebor, ale holt se hraje, s tím člověk musí počítat. Jinak jsme zrovna měli ve škole jarní prázdniny, tak jsem se snažila brát to sportovně, že nemusí vždy být posvícení a že bych kdyžtak odjela za našima a neteří a synovci na chalupu :-)

Postoupit ze skupiny může být někdy dost na hraně. Dvě partie a může být taky rozhodnuto. Mění se strategie?
V tomto systému se nehrajou partie jako v klasickém turnaji. Zde jedna prohra může znamenat konec. Klasický open, nebo zavřený turnaj jsou určitě spravedlivější, i když možná ne tak divácky atraktivní. Zde je to často o štěstí.

Čekalo tě semifinále s hlavní favoritkou Evou Kulovanou. Úvodní partie vydařená, ale potvrdit postup do finále se ve druhé partii nepovedlo!
Tie-break s Martinou Folkovou mi dodal takovou pohodu. Ne že bych si přímo na Evu věřila, ale těšila jsem se. Chtěla jsem hlavně zahrát dobré partie. Evče se první partie nepovedla, mně se naopak hrála dobře. Ve druhé to bylo hodně o psychice. Chtěla jsem hrát spíše aktivně než nějakou „sušárnu“, ale asi jsem to s odvahou moc přehnala a propásla moment, kdy jsem pozici mohla trochu vyjasnit a hlavně zjednodušit.

Zase musel rozhodnout tiebreak? Bohužel ho diváci neviděli. Co se událo?
Je velká škoda, že se partie nenahrávala, nebyla to asi nějaká úplně super partie, ale byla velice bojovná. V uzavřené „pircce“ byla šachovnice plná figur. Přechod nejprve do jezdcové koncovky a poté pěšcové byl hodně ovlivněn časem, v jednom okamžiku jsem Evče mohla zadarmo odebrat ještě jednoho pěšce se šachem, ale v tom stresu jsem to vůbec neviděla. Partie se mi jinak velice líbila a i když jsem, myslím, Evču tlačila po většinu partie, nakonec to naše první utkání skončilo asi spravedlivou remízou. Ve druhé partii Eva bohužel zahrála po delším přemýšlení hrubou chybu, to rozhodlo.

Věřila sis, že to ve finále již dotáhneš?
Vypadá to, že začnu věřit na svého synovce, jakéhosi mého maskota. Na jeho narozeniny jsem před devíti lety odmaturovala, včera, při poslední finálové partii, měl svátek. Ale vážně. Věděla jsem, že Lucka bude těžká soupeřka. Hraje živé šachy, nevynechá aktivní možnosti v pozici, no ale moc jsme toho spolu zatím nenahrály, asi jen jednu vážnou partii. Začala jsem tomu trochu věřit po první partii, kterou jsem vyhrála. Do třetího tie-breaku se mi opravdu už nechtělo, tak jsem chtěla více přizpůsobit strategii druhé partie než se mi to povedlo v té s Evou Kulovanou. V plánu jsem měla hrát nenáročnou pozici spíše technického rázu. Co ale nakonec vzniklo na šachovnici, to překonalo zcela mé představy :-) Zaťala jsem však zuby a podařilo se to :-).

Mistrovství s pěkným koncem. Co prožíváš?
Mám radost, hlavně rodině - tedy především taťkovi - to udělá radost. Štěstí jsem rozhodně v turnaji měla, někdy pořádné, ale určitě jsem mu šla aspoň trochu naproti :-) Jen teď na závěr bych chtěla poděkovat všem lidem, kteří mi drželi palce a posílali mi taková krásná přání, to především kvůli nim se mi asi to štěstíčko drželo a také to vůbec je taková hezká zkušenost v mém životě – ať je obecně svět jakkoli nyní zkažený, tak já osobně v něm doposud měla ohromné štěstí na lidi kolem sebe a nakonec to není ten titul, pohár atd., ale právě toto ten největší a nejkrásnější zážitek, co mi turnaj dal.

Děkujeme za rozhovor