Zápas o titul

Mnohým našim věrným čtenářům chyběl online přenos závěrečného rozhodujícího zápasu naší extraligy. Pokusím se to nahradit svou reportáží, i když jsem si dopřál kapku časový odstup, aby nedošla úhony objektivita.
Už někdy v první polovině soutěže mi bylo celkem jasné, že pokud půjde v zápase s Mahrlou o všechno, nastoupíme v základní sestavě 1-8, které se jinak většinou na zadních šachovnicích snažím vyhnout, aby se počet odehraných partií mezi naši první desítku rozložil zhruba rovnoměrně. Netušil jsem však, jak komplikovaně se bude na nedělní zápas naše družstvo sjíždět.

Klikaté cestičky

Do termínové kolize se závěrečným čtyřkolem rakouské Staatsligy jsme teoreticky měli namočenou plnou polovinu hráčů, takže jsem přijal se značnou úlevou, že alespoň Viktor Láznička v Rakousku hrát tentokrát nebude. Pro zbývající trojici se uvolil v pátek vyrazit autem Viktor Novotný, protože v Rakousku se hraje odpoledne, a z Ansfeldenu u Linze není doprava do Prahy v tuto dobu nijak jednoduchá. Ale ještě horší bylo, že zatímco Marky a Robert se z bojů o bronzové medaile vyvlékli relativně jednoduše, promotor Radkova týmu nebezpečně namočeného do sestupových bojů se velice vzpouzel Radka uvolnit. Nakonec jsem zvolil kompromis, a půjčili jsme Rakušanům Radka ještě na sobotní zápas s tím, že si pro Radka sám v sobotu večer dojedu. Gentlemanství je asi chyba, jednak proto, že podle zákonu schválnosti hrál Radek v sobotu nejdelší partii dne, navíc prohrál, a pak jeho rozmrzelý šéf se nám odvděčil tím, že Radka v pozdní hodinu dovezl jen na "půl" domluvené cesty - místo do Budějovic jsem se projel až do Dolního Dvořiště a Radka jsem vykládal do hotelového pokoje až těsně před 1 hodinou ranní. A stejný zákon schválnosti zařídil, že se Rakušané v neděli i bez Radka dokázali zachránit, kdežto nám se vynaložené úsilí nijak nevrátilo.

Sestava jako hádanka

Sestava soupeře byla naopak zajímavou hádankou. Pětice domácích jmen byla celkem zřetelná, otázkou však bylo, jakou trojicí cizinců budou doplněni. Tito krajánci totiž do rakouské soutěže namočeni nejsou, možné byly asi 4 alternativy. Jak se blížil kritický víkend, všiml jsem si, že ale dojde ke kolizi se závěrem islandské ligy. Pepa Mahrla už touží po extraligovém titulu několik let, tentokrát k němu měl převelice blízko, a bylo mi jasné, že pohne i skálou, aby se splnil jeho velký sen. S islandskou se mu to ale nepodařilo, a musel se v klíčovém zápase obejít bez Steffanssona, který patřil k jeho nejspolehlivějším cizincům. Nasadil ovšem poprvé své lednové posily z Ukrajiny doplněné "německým" Grossem, což byl nejpravděpodobnější z "ostatních" cizinců.

"Tak jak dlouho můžeme fotit?" ptali se známí reportéři (zleva) Břetislav Modr a Vladimír Jagr uprostřed stojícího kapitána novoborských Marka Vokáče. (foto: Petr Boleslav, zdroj: nss.cz)

Zápas

Když jsem si prohlížel sestavení jednotlivých dvojic na šachovnicích, byl jsem zvláště vpředu celkem spokojen. Drozdovského sice prakticky neznám a netušil jsem, co od něho mohu čekat, ale na Navaru vycházel Viki v českém žebříčkovém topderby, a Tukmakov na trojce přes svou slávu už jako veterán moc nehraje a nějakých kvalitních výsledků z poslední doby jsem si nevšiml, připadal mi spíš jako oběť.

Můj zápasový plán byl založen především na útoku přes 3. šachovnici, který Marky naplnil bez váhání. Markoš,J - Tukmakov,V 1-0

diagram Markoš,J - Tukmakov - po 23....Sg5 přišlo 24.Sxf7

Ján Markoš (foto: Vladimir Jagr, zdroj: nss.cz)

Druhý celý "zajišťovací" bod jsem naplánoval Radkovi na sedmičce, přece jen se nedalo očekávat, že v takovém zápase se dokážeme vyhnout nějaké porážce. A záhy to i zde vypadalo, že plán vyjde. Kalod,R - Gross,D 1/2

diagram Kalod,R - Gross,D - po 22.Ve1 přišlo 22...Df6?

Radkovi se nakonec partii k výhře dotáhnout nepodařila, zde jsme zaplatili daň únavě my, nicméně kdyby se závěr zápasu vyvíjel trochu jinak, Radek by doufám ještě nějakou kapičku sil vyškrabat dokázal. Během zápasu jsem zde s druhým celým bodem na pevno počítal. Když se soupeřům v sestavě nepodařilo namíchat Miloše Jirovského na černé figury, byl jsem si celkem jist, že partie Jirovský - Cvek skončí korektní dělbou bodu, remízovou sezónu této dvojice narušila jen jedna Robertova prohra proti Třinci. K zaknihování tohoto výsledku došlo lehce po dvou hodinách hry. Klasickým trojtipem v mých plánech byla partie Oral - Štoček. Čekal jsem divokou bitku a strašlivou časovku, ale Ori měl možná hlavní úkol neutralizovat našeho největšího "zabijáka" v sezóně, poměrně časná výměna dam naznačila, že moc velké riziko na sebe oba válečníci v tomto zápase brát nebudou. Poté následovalo nekonečné manévrování v jednoduché blokované pozici, partie byla dlouhá, ale mnoho se v ní vlastně neudálo. Někdy v polovině zápasu jsem viděl dost jisté 3 body ze 4 partií, a  hledal jsem, kde vezmeme další. Bylo to kupodivu velmi těžké.

Úvodní tahy partie Kalod - Gross (foto: Vladimir Jagr, zdroj: nss.cz)

V mém zápasovém plánu byla ještě v záloze hra "na výdrž" - Navara měl v hlavě velmi náročné ME a s jeho fyzičkou to není zrovna ideální. Viktor měl instukce hrát trpělivou obranu a pečlivě kontrolovat soupeřovy úmysly, Davidova pověstná bojovnost mohla být naší nadějí. Ale v té partii jsem se moc nevyznal a mé pocity byly velmi smíšené. Do podrobnějšího komentáře se raději ani nepouštím, to nechám povolanějším.

Navara,D - Láznička,V 0-1

diagram Navara,D - Láznička,V - po 24.Vc3 - Znalci asi rozeznávají obvyklé rysy berlínské obrany španělské v moderní verzi. Temto pozicím moc nehovím, ale pro trpělivou vyčkávací obranu černého je to možná vhodné zahájení. Bílý přišel s malou novinkou, ale černý trpělivě neutralizoval jeho malé plus a v pozici na diagramu již jeho dvojice střelců nárokovala plnohodnotnou rovnováhu. Vzápětí se ale partie začala komplikovat. Černý vymyslel odvážný nákrok 24...b5

Když si to tak vezmu zpětně, ve svém plánu jsem vyhádal správně všechny naše potenciální výhry, a v podstatě z 5 partií to dávalo 4 body, i kdyz Radek nakonec výhru nedotáhl. Řekli byste, že by to snad mohlo k vítězství stačit, nějaká půlka by se na zbytku najít měla. Také jsem si to myslel, ale nenašla. V podstatě osudová byla partie na první šachovnici, kde Zbyněk získal ze zahájení trochu příjemnější pozici, soupeř však nemínil moc pomáhat, držel tvrdě obranu a čekal, co přinese ubíhající čas na hodinách, který Zbyňkovi ubíhal trochu rychleji - přiznávám, že z této skutečnosti jsem byl lehce nervozní. Kritickou fázi partie pro nás popsal sám Zbyněk:

Hráček,Z - Drozdovskij,Y 0-1

diagram Hráček,Z - Drozdovskij,Y - po 28.Sg4 přišlo 28...Jc5?

Na prvním stole souboj Hráček - Drozdovskij (foto: Vladimir Jagr, zdroj: nss.cz)

Zbyněk nesl porážku dosti těžce. Loni měl vynikající sezónu, byl hlavním tahounem titulu, takovou sezónu je těžké zopakovat. Navíc cítil, že prohra bílými figurami, je v takovém zápase vážnou katastrofou, ale to se prostě někdy stane. Nervy pracují na všech stranách, a družstvo, které chce titul, musí takové drobné maléry utáhnout. Zbyněk v tom bohužel nebyl sám, zápas se nám nepovedl na více šachovnicích. Velkou chybu jsem učinil já ve svých zápasových prognózách, když jsem si myslel, že máme šanci přitlačit "na výdrž" i na další dva veterány v soupeřově družstvu. V obou partiích záhy vznikly příliš živé pozice, které se našim hráčům již nepodařilo ukrotit. Hrubě jsem podcenil skvělou formu, kterou oba v celé soutěži předváděli, mírnější instrukce by možná dala partiím trochu mírnější a pro nás třeba i příznivější vývoj. Spoléhal jsem na to, že Petrova teoretická příprava přinese v zahájení nějakou drobnou výhodu, se kterou bude možno dále pracovat. Petr se rozhodl rehabilitovat variantu, kterou se stejným soupeřem prohrál v lize v sezóně 2006/2007, Jansa však zkušeně zvolil jinou málo obehranou verzi celého systému, a i když Petr přišel s teoretickou novinkou, záhy se ukázalo, že Jansa se s problémy zahájení dokázal vypořádat lépe.

Hába,P - Jansa,V 0-1

Last but not least, na osmé šachovnici se utkal novopečený přeborník republiky s jedním ze svých přeborových soupeřů. Očekávané zahájení se rozvinulo do zajímavé složité pozice, jak jsem zhruba předpokládal. Mám ale pocit, že i na Pavlovi se projevila únava po náročném programu posledních měsíců zakončeném na mistrovství Evropy, provedl několik nejistých manévrů a Meduna získal nepříjemnou iniciativu, kterou proměnil velmi dobrou hrou ve veledůležitý bod, který úspěšně završil pouť týmu Mahrla Praha k vytouženému titulu.

Meduna,E - Šimáček,P 1-0

Novopečený mistr republiky Pavel Šimáček měl černé figury s Eduardem Medunou (foto: Vladimir Jagr, zdroj: nss.cz)

Závěrem

Musím uznat, že Mahrla Praha letos titul získal zaslouženě, až na jediný zápas zvládl celou soutěž bez zakolísání, a v rozhodujícím střetnutí jeho hráči uplatnili své bohaté zkušenosti a zvládli náročný zápas o potřebný chloupek lépe. Bylo by asi spravedlivější, kdyby náš souboj skončil nerozhodným výsledkem, což by vedlo ke kuriozní situaci, kdy by obě družstva dosáhla i shodný počet partiových bodů, a o titulu by rozhodovalo až tříbodové hodnocení zápasů, které se buhví proč zdá především našim funkcionářům z STK jako spravedlivější a objektivnější, ale v konečném důsledku by to bylo jedno. Souboj o titul byl letos v každém případě mimořádně vyrovnaný, rozhodovaly maličkosti, na kontě našeho týmu se sešlo o kousíček více hříšků, kterých jsme se bohužel nevyvarovali ani v tomto zápase. Nezbývá než si přát, aby i v příští sezóně nastupoval obhájce titulu v tak kvalitní sestavě i formě jako letos, abychom se mohli pokusit o důstojnou odvetu.

Partie