1. Novoborský ŠK “B“ – TJ Slavia Hradec Králové 5:3

Na posledním prvoligovém zápase jsem se Janu Bartošovi z Poštovní spořitelny zmínil, že mu skoro až závidím jeho pozici, kdy jako kapitán nasadí 8 hráčů a sám se pouze kochá (i když v některých případech je to záliba trošku masochistická) průběhem zápasu. Hned v následujícím kole jsem tuto strategii ještě vylepšil a pro jistotu do Nového Boru nedorazil vůbec. Kromě mě ještě ze základu nemohl nastoupit Tomáš Kulhánek, a tak hosté – ač oslabeni o Vojtu Pláta – vstupovali zejména díky převaze na zadních šachovnicích do zápasu v roli favorita. Ratingovou převahu na zadních šachovnicích kompenzovala snad jen skutečnost, že naší mladíci mají prozatím ratingy podhodnocené, což se zvláště u Petra Čižinského, který se po vyhraném polofinále MČR juniorů jistě nachází ve velmi dobrém rozpoložení, ještě umocňuje.

Protože jsem u samotného průběhu nebyl a pouze ze samotných partií se průběh až tak dobře rekonstruovat nedá, tak rád předávám slovo Péťovi Kučerovi staršímu, který mne pro tento zápas v roli kapitána zastoupil: Zajímavostí vzájemných zápasů je, že v posledních 4 sezónách si body odvážejí vždy hosté, oba soupeři po dvou vítězstvích. První končí svoji partii Julia Kochetková, která tentokrát vsadila na matový útok. Přesný propočet korunovala rychlou výhru s Honzou Jüptnerem (viz diagram). Boj Romana Prymuly s Petrem Kučerou starším pravděpodobně nevybočil z rovnováhy, proto remíza v zablokované pozici. Marek Braun byl zpočátku pod tlakem, vymanil se za cenu kvality a nebezpečné černé figury musel bílý Michal Moravec krotit věčným šachem. Marek Vokáč hrozil soupeři před partií, ať si dá pozor na jeho bacily. Nicméně nakazil spíše lehké figury Miloše Možného, které všechny padly. Markovi zbyl střelec a ten s pomocí dámy obkroužil černého krále a donutil ho ke kapitulaci. Boj Petra Kučery mladšího s Ondřejem Kořínkem dospěl záhy do koncovky, kde černý využil přehlédnutí soupeře. Získal pěšce a bylo rozhodnuto. Statečně bojoval Honza Vrána. Nejprve černými odmítl remízu, aby v dalším průběhu dosáhl vyhrané pozice. Jirka Nun v časové tísni soupeře partii zamotal a získal 2 figury za věž. Když však jednu figuru obětoval za postouplé pěšce, byla remíza nevyhnutelná. Poprvé hrál za domácí tým Petr Čižinský. Ač velmi mladý hráč, sehrál s Robertem Döringem koncovku znamenitě a zaslouženě zvítězil. Honza Oreský dlouho stál na výhru. Podcenil však houževnatost Martina Vacka, který již několik úspěšných mnohahodinových partií sehrál (za připomenutí jistě stojí loňská „infarktová“ partie s Luckou Jínovou – MV). Nicméně i remíza opakováním tahů pečetila zaslouženou výhru domácích v poměru 5:3.

Partie

Odkazy

databáze ŠSČR
Pohled z druhé strany (63plus1.cz)