Bezva víkend v Ostravě

Vzhledem k rodinným povinnostem sice nemůže nastoupit Jirka Kočiščák, což je jistě oslabení, ale zase má v sobě prvek překvapení pro soupeře (nejen v tomto zápase, ale i v případě nedělního mače, kdy již Jirka může nastoupit…). Vše se samozřejmě na zadních deskách posouvá-asi nejmenší radost má Jozef Michenka, kterému je jasné, že tento víkend bude hrát jen s černýma figurama. Na osmé tedy nastupuje Standa Fiřt. A nutno říci, že se na zápas poctivě připravil a hraje skutečně „na doraz“.

Zahájení zápasu tentokrát nestíhám-mám nějaký pracovní povinnosti. Takže přicházím po více než jedné hodině hry. Letmo okoukávám rozehrané partie, nevypadá to vůbec špatně. Poláci na prvých třech deskách stojí v pohodě, Víťa rozehrává s Konopkou svou oblíbenou Královskou indickou. Péťa drží s Polákem solidní pozici, Pepa Michenka s Vokáčem zatím dobrý, Vláďa Talla s bílýma stojí lépe, Standa má sice pěšce méně, ale s kompenzací a dobrým časem.

Na třetí desce Artur Jakubiec, hrající tento víkend v životní formě, využívá podivného postavení černé věže na a7 a po Jc6 získává kvalitu. Čímž přebíráme strategickou iniciativu v zápase. S Alešem a Láďou Kanderem si odskakujeme na jedno pivko (hrozný Budvar..) a rozehraný mač  hodnotíme velmi optimisticky! První končí prvá šachovnice-remíza Kamila Mitona s Ftáčníkem nám celkem hraje do karet. Důležitou půlku zaznamenává i Standa po skutečně zodpovědném přístupu k partii a Pepa Michenka s Vokáčem. Artur pořád masíruje soupeře s kvalitou více, byť pozice není vůbec jednoduchá-ale psychicky pro mužstvo „opticky“ pořád dobrý! Na žádné šachovnici nestojíme hůře! Pak ovšem vzniknou komplikace. Péťa zavčas nehodí „zpátečku“, jak sám po partii při analýze konstatuje- myslel jsem si, že  mám trošku výhodu, ale… Získává sice pěšce, ale soupeři přenechá iniciativu a jeho souhra figur se ukazuje smrtelnou. Remíza na druhé fošně, ale hlavně, Víťa začíná přehrávat Konopku! Až instruktážní ukázka převahy černopolného královskoindického střelce nad jezdcem v docela těžké koncovce. Zde byla klíčová aktivizace krále, kdy místo „očekávaného“ Sd4 (s čímž počítal, jak při analýze prozradil i soupeř), přišlo Kf7! Skutečně hezký výkon-Víťa se usmívá a říká:“Konečně, už bylo na čase něco vyhrát a utnout sérii remíz!“

V zákulisí se bouřlivě analyzují odehrané partie a mám jeden zajímavý zážitek. Přichází Ftáčník a až neskutečným způsobem se „pustí“ do svého kolegy, Pavla Čecha, který hrál se Standou a dle jeho názoru měl Čech jasně vyhrát! „Já som málom spadol pod stol! Čos to zahrál-taků ….!“! A další vodopád slov z hospod čtvrté cenové skupiny nad ránem! S Víťou čumíme…

Jinak probíhá analýza odehraných partií v oboustranné přátelské atmosféře. Velice mě překvapil Marek Vokáč, analýzy vedené v optimistickém duchu, prošpekované svými humornými poznámkami.

Labortech Ostrava - 1.Novoborský ŠK
(Extraliga, 4.kolo- 1.12.2013)

Otázka-dá se vůbec hrát s mistrem Evropy? Není to jen zoufalý boj? Nebo dokonce “volný den“? Ne-dá ses s nimi hrát! Tento zápas, byť dle konečného výsledku to tak nevypadá, stál Nový Bor spousty sil.

Popořádku.

Soupeř je mírně překvapen již po vstupu do místnosti, kde vidí Jirku Kočiščáka. Ano-tím se mění jejich příprava od šesté desky. Po úvodním proslovu začíná zápas, první minuty snímaný českou televizí, kterou pozval Aleš Krajina, na tento skutečně svátek ostravského šachu.

Zápas prvého s druhým se rozbíhá.

Zahájení „klasická“ s jednou výjimkou. Na třetí šachovnici Artur Jakubiec s černýma proti Viktorovi Lázničkovi hraje po 1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 Ja5 (?!!). Tah, popírající „logiku“ šachu. Jezdec na kraji šachovnice, dvakrát hráno stejnou figurou, opouští centrum. Tah, spadající spíše do městského přeboru, či kavárny než do extraligy! (nebo-právě naopak?).

Má svůj „jed“- a Artur ho nehraje zdaleka v „pomatení smyslů“- má s ním dobré zkušenosti, jak nám s úsměvem tvrdil. Láznička se na dlouho zamyslí- a vlastně s časem-a vzniklou pozicí- bojuje celou partii!

První remizu zaznamenává Víťa Rašík se Zbyňkem Hráčkem. Berlín – a Víťa to hraje s bílýma“tvrdě“ na remiz. Jak se po partii přiznává Zbyňkovi Hráčkovi, který pobaveně kroutí hlavou s otázkou, co jsem mohl dělat: „Nechtěl jsem s tebouhrát!“ Má s ním totiž těžce pasivní bilanci-nuže forsíruje pozici „na tutáč“ na remiz. Ale pro nás-dobrá půlka! (neprohrajeme 8:0! :)). Kamil Miton s Davidem Navarou se černýma brání rovněž úspěšně. Ztrácí sice pěšce, ale v nestejnobarevných střelcích je to na jasnou plichtu.

V té chvíli ovšem vítězí Artur s Lázničkou! Láznička si neporadil se slabými černými poli a Artur fantasticky vítězí! Vedeme!

Samozřejmě, v dalších partiích možná taháme za kratší provaz, ale nic není ztracené! Navara dává konečně partii za remiz-vzhledem k vývoji zápasu vlastně musí tahat, Novoborští jsou otřeseni a  zdá se, že chvíli mají obavu o výsledek zápasu, ale fakt to nejde! Vláďa Talla stojí s Cvekem celkem pevně - je ovšem pravda, že každým tahem stojí byť „mikroskopicky“ hůře a hůře-ale půlka by neměla být problémem… Péťa Velička s Markošem bojuje jako lev o holý život, a soupeři klade těžký odpor. Snad by se to dalo udržet, doufáme s kapitánem Alešem Krajinou. Martin Dziuba se ovšem dostává s P. Harikrishnou do nevýhodné pozice-s dámou proti dvěma věžím (nemluvě o hrozném čase) to asi dlouhodobě nemůže udržet, ale i zde to není až tak jasné-čeká se dlouhý boj. Pepa Michenka s Žilkou…Klasická Pepova časovka, kterou sice ustojí, ale proti útoku bílého na královském křídle asi nemá šanci. Péťa přes heroický odpor prohrává…Nadějně vypadá Jirka Kočiščák, který se nezalekl reprezentanta Babuly a jak je jeho zvykem ostře útočí na krále. Má pěšce více, opticky to vypadá hodně optimisticky, ale vůbec to není jednoduché. Opět-závěr partie se hraje na pár minutách. Babula nakonec vynutí remiz opakováním tahů-věčným šachem. Teda-zatím dobrý, ale na více už nemáme. Pepa Michenka podlehne útoku bílého. Talla v pozici, kdy remis je na dosah (ale hrajte to proti zarputilému Cvekovi!) dělá chybu- a partii prohrává. Škoda. Na druhé šachovnici se hraje (byť je zápas rozhodnut) dál a dál, ale výsledek je po nejdelší partii zápasu- nevyhnutelný. I zde prohráváme..

Co říci z pohledu diváka?

Zápas byl nesmírně zajímavý, bojovný-žádná hra na jednu branku! Naši hráči podali velice dobrý výkon na hranici svých možností. Že to nestačilo na nejlepší mužstvo Evropy je  druhá věc.

Další velký zážitek bylo pro mě přihlížení analýz po partii, kterého se vlastně postupně zúčastnili skoro všichni už nehrající hráči obou týmů. Byly to analýzy zběsilé, hlučné(Cvek si po partii „stěžoval“, že byť za zavřenými dveřmi byl ve vedlejší místnosti takový rachot, že horko těžko počítal varianty), ale velice korektní a vedené v humorném duchu. To když se třebas „klidně“ začalo tahat věží do L(v tom fofru!), tak hned vtipný komentář: “Hele, zítra navštiv očaře!“. Prim v analýzách hrál David Navara-třebas možná věžovka z partie Markoš-Velička, dva bílí spojení pěšci g,h proti černému pěšci na b, jej nesmírně zaujala a předváděl drobné niance, které mohou vzniknout. No-fakt super zápas, bezvadná atmosféra – bezva strávený nedělní den!

A byť jsme prohráli-hoši děkujem!

Ostravský fanoušek, divák - Jirka Hurta