Zde si Alechin, když obětoval druhého pěšce již po 4. tahu v partii s Flohrem nemohl nezapálit (10. 8. 1936 v Nottingham). Kouřily i šachové dámy a zapáleně při střetnutích vyfukovali kouř třeba velmistr Sämisch a zejména mistři světa Lasker a Tal .
Zajímavé je, že i Fischer, velmi náročný na šachové prostředí, musel snášet kuřáckou vášeň na havanské olympiádě 1966 Borise Spasského.
Partie byla zajímavá a zde je:
Samozřejmě i na Moravě, ale už to není ono. Když jsem začal hrávat a objížděli jsme menší města a vesnice, tak hrací místnost byla vždy ve škole nebo v hospodě. Ta druhá možnost byla kvůli občerstvení pochopitelně lepší. Bohužel převážná většina těchto venkovských oddílů zanikla. V Brně je občas během zápasů Lokomotivy otevřen bufet, naštěstí má většina brněnských oddílů hrací místnost umístěnou tak, že je poblíž několik podniků, kde je možno posedět jak při partii ( pokud vyjde čas ). tak i po zápase. Z tohoto hlediska je nejlepší hrát na Lokomotivě, v Jundrově nebo v Bystrci...
Jako kuřák absolutně souhlasím s nekuřáctvím během partie.
Nicméně jednu poznámku k panu Kalendovskému. Vážím si Vaší tvorby, Vašich glos či čehokoliv, co napíšete.
Ale pozor na ten chlast!
Hrál jsem od extraligy po krajský přebor za posledních cca 35 let všechny úrovně. A že by se nechlastalo? Během partie? Na všech úrovních! A běžně se to děje dodnes - jsou mančafty, kde se prostě i během partie chlastá. Nevím, jak u vás na Moravě (v Brně), ale v Čechách to funguje.
Je to zajímavý pohled zpátky, asi jako když v dřevních dobách motorismu byla opilost při nehodě polehčující okolností :-)
Jinak ale když jsem v ještě tak kolem mých 15 let zaskočil na nějaký ten bleskový turnajík a vracel se domů se slzícíma očima a páchnoucí jako vajgl, na to nevzpomínám rád. Je dobře, že dnes už je skutečně normální nekouřit.
Ta paní vedle AA je anonymní internetová šachová dáma.
A ta paní vedle Aljechina je kdo? Jeho manželka? Taky se při partiích mohlo chlastat a hlavně nebyly mobily! Dík za vzpomínku na staré dobré časy?