V Bohuslavicích známe vítěze-IM Vojtu Pláta a FM Kriebla

Cenový fond po skutečné inventuře činil za očekávaných podmínek, které ne vždy musí být očekávané, dvacet jeden milión, třicet šest tisíc korun českých.

Jak jsem za ta léta nabyl pár zkušeností, nejhorší u bohuslavického rapidu jsou dvě fáze. Rozjet první kolo a předat ceny. Když se toto podaří, přežili jste. Včera ráno všechno zpočátku klapalo bez potíží. Z Orlové dorazil po sedmé ráno Martin Sieber, aby si připravil on-line přenos.  Koláčky připraveny, zbytek stolů byl na cestě. Nejde se připojit na web. Hlásí Martin. Zkouší i druhou wifinu z restaurace, nejde mu to. Zachraňuje nás kabel přes pódium přímo do routru. Protože je ještě chvilka času do zahájení, požádám svého webmajstera Pavlíka, ať upraví odkaz na on-line, protože jsem o půlnoci zjistil, že je tam máme jiného. Chce po mně nějaké softwary, že jsem mu to měl říci dříve, o půlnoci?. Nemám. Trochu se jejich stahováním zakope, už je čas, začínáme. Stačil pozměňovat adresy.

U presence - Tadeáš Kriebel s mámou Blaženou

Trochu vzruchu je u presence, kdy někteří jedinci se dožadují ústupků na startovném, někteří tu šrajtofli i odmítají vytáhnout. Nezaplatíš startovné, nehraješ, nemáš nárok na panáčka, varuje Blažena a Tadeáš přikyvuje. Netýká se to samozřejmě handicapovaných. Ti jsou gratis. Gratis to měli i titulovaní, přesně podle propozic. Vojta  málem zlíbal ruce Tadeášovi.  K nim přiřazujeme ještě jedince, kteří se na zdárném průběhu turnaje podíleli dávno před prvním výkopem. Po webmajstrovi, nebo překladateli nemohu požadovat osmdesát korun.  A zpátky k řídícímu centru.

V pátek večer jsem nechtěl tahat do sálu tiskárnu, protože jsem si ji chtěl doma v klidu ještě odzkoušet, nastavit velikosti apod. Vloni jsme měli hápéčko, inkoust. To mi před měsícem zastávkovalo po přesně dvaceti šesti měsících mírného používání a za opravu chtěli více než za novou. Nahradila jej xeroxka. Špica tisknoucí sice jen černě a strašně bleskově.  A přes wifinu. Žádný kabel. Jenomže po tom, co jsem ji odpojil a pak zapojil do elektřiny, začala stávkovat. Co teď, 8.55 a mi nejede tiskárna. Okolí si s tím nevědělo rady a pak mne osvítil duch svatý. Já si jako výchozí tiskárnu nastavil xeroxdoma, což tam zadal mladší synek, ale na sále se mi hlásila jako 3325 nebo tak nějak. Tak jsem to přepnul a bylo po starostech. Ale jen nakrátko.

Mirinka, její maminka Věra, Katka, Blažena

Nebyla hosteska Katka, která se v době před zahájením turnaje přesouvala z Bruselu, kde měli nějaké nečekané studentské aktivity. V Ostravě byla v půl deváté ráno, rychlý přesun přímo z autobusu do kulturáku. Stihlo se. Pak už to šlapalo. První kolo se nalosovalo, nikdo nechyběl ani nepřebýval, až jsem se divil. Rozhodčí Matouš Gemsa se staral aby hodiny i desky byly ok. Narušila mu to až partie, osmého kola Sobek jun. - Čempel, kdy první jmenovaný reklamoval soupeřovo upuštění dámy na dé pět, čímž by o ni okamžitě bez náhrady přišel a druhý jmenovaný tvrdil opak, a to, že ji držel a pak upustil na é6, kde ji kryla věžka. Tam se nám to žvýklo. Obě strany měli své fanoušky, tvrzení proti tvrzení, rozhodčí nechal partii dohrát s dámama podle tvrzení černého, co jiného?  Černý si připsal bodíka. Tak jsem se vlastně dostal ke zvolenému tempu.

Mám pocit, že 13+2 nevyrobily žádné velké problémy, Kristýnka z nového sadu i Tadeáš z bohu slavících na loňskou přestřelku už zapomněli a další potížisté nebyli. Díky všem zúčastněným za zdárný průběh. Ještě před zahájením turnaje jsem zjistil problém s technikou, kdy se najednou rozkmital obraz z projektoru a po zahájení tisku a ozvučení už to bylo k nedívání. Předpokládám problém v kabeláži k projektoru, nebo někde nějaká rušička. To je úkol pro obecního technika, aby to pořešil. Kalinku jsme hráli do téměř zblbnutí. Neuspěl jsem ale s posledním hitem z dílny GM Davida Navary. Celé mé rodině, až na nešachistu staršího syna, se písnička velmi líbí. Po dvou hodinách přehrávání o přestávkách mezi koly mi bylo části účastníků rázně doporučeno změnit repertoár skladeb, neb se nechtějí zcvoknout.  Tak jsem pouštěl Kalinku. Patnáct sekund a znova a znova. Jako na hokeji před bully. Kupodivu, už se nikdo další s reklamací neozval.

Poslední fází turnaje je předávání cen. Nikdy předem nevíte, kolik bude dítek. Podle propozic se jednalo o ročníky narozené 1998 a mladší. Tady někde nastal renonc, kdy jsem napočítal dvacet tři dítka, ale ve finiši, až byly odměny hotovy, se ukázalo, že jej jich o čtyři více. Taková kaňka na tváři. No Rostík, co vím obdržel vánoční kolekci, protože o tátovi je známo, že je na sladké. Kolekce. Letos jsme chtěli udělat změnu v organizaci a místo čokoládek dávat při presenci figurky, když teda měli tak dobrou cenu. Pořídil jsem nejprve jednu vánoční krabici na testy a během pár dnů se po hořkých figurkách doma slehla zem. Mladší z toho funěl, ale jinak byl spokojený. To byl ten spouštěcí okamžik k tomu, aby byly figurky. Příště, slibuji, budou opět čokoládky.

Finiš nastal, po tom zdržení v osmém bojovném kole, v patnáct dvacet, kdy bylo třeba vyhodnotit milióny výherců. Z obálkami nebyl problém, ale najít ty kategorie stálo trochu času. Když o půl čtvrté už bylo vše hotovo a vyvěšeno, dorazil jeden mladík, že jsem mu v posledním kole dal nulu a on že vyhrál. Co teď? Vše znovu. Klepnul jsem jedničku a nové vyhodnocení, kontrola, co vyšlo. K nehodě došlo proto, že dotyčný nenahlásil svůj výsledek posledního kola a po urgenci se dostavil soupeř a protože jsem bral dotyčného, že jako hlásící je vítěz, tak jsem se poptal, jak se jmenuješ? A napsal jsem mu vítězství. Musím jenom říci na svoji obhajobu, že to byl jediný feler v manageru z mé strany. No, byl ještě jeden, kdy se Tadeáš nabídl, že něco naťuká a já, že se mohu jít věnovat na tři minuty hostům a dát jim okusit Rudolfovy domácí. Po návratu k pc vidím hromádku, kouknu na horní lístek, ano zadán, tak jsem všechno mrsknul na jednu hromadu a….to byla chyba, neboť jenom ten jeden byl zadán. Pak jsem to pracně zadával s kontrolou všechno znovu, malé zdrženíčko, které těm, co byli v restauraci na kafe přišlo jen k duhu. Co se nám pořadatelům podařilo, tak to byl odhad žen v turnaji. Tak kolik kytek máme ubalit na sobotu, ptali se u Klie s.r.o. v pátek odpoledne. Osm nahlásil Leo a bylo žen osm. Ženy jsme brali nad patnáct a pět z nich je i pospolu s panem starostou na fotografii. Jak prohlásila moje žena Blažena, jejich chlapi doma to teď s nimi nevydrží…

V chladírně u Kozáků jsme měli připraveny ceny z domácí udírny. Uzenářské výrobky jako ceny. Když jsem o vánocích okoušel vzorky, ani ve snu mne nenapadlo, že by se ty domácí klobásy, pršut a špek daly použít na ceny do turnaje, protože se udí v určitých cyklech. No a vyšlo to. V úterý před turnajem bylo douzeno. Přiznám se, že mi bylo až líto ty klobásky dávat do cen, protože to bylo posledních šest párů, tak jsem si jeden odkoupil a zůstalo pět. A hlavně nestrkat do hrnce, jak klobásy tak pršut z recepturou z východního slovenska. V Bohuslavicích máme i kozí farmu, kde se vyrábí kozí sýr. Další cena. Protože se sýr vyráběl v pátek před turnajem, dovezli jsme jej až těsně před předávání. Měla být jedna dávka a druhá pro mne ale rozdělovač to nějak popletl a na mne už nezbylo. Tak zase v pátek. Zajímavým okamžikem byly poslední tři ceny – dortíky od bohuslavického cukráře pana Jindřicha Fusa, které se losovaly a tak jsem si i trochu přál, aby nějaký skončil v rukou nějakého dítka. Nic. Všechny tři skončily u sedmdesátníků ! Katko, jak jsi to losovala, ptali se mnozí. Uvedl jsem, že vyhrál IM Vojta Plát, za ním skončil GM Vladimír Talla, IM Dmitrenko, FM Kriebel, GM Cvek. Tedy mohu konstatovat, že opět všechny převálcoval Nový Bor! V bohuslavickém přeboru se nejlépe dařilo (jak jinak) FM Krieblovi, oproti loňsku se o jednu příčku polepšil pan V. Blokscha, o jednu příčku se pohoršil pan J. Benek a na svém zůstal J. Kubík. Na závěr ještě vysvětlení k cenovému fondu: skutečně, když vše proběhne OK a na losech si majitelé vyškrtají deklarované milióny, byl to ten nejlépe dotovaný rapid v Evropě, možná i na světě. Jednosto dvacet šest zúčastněných pobralo celkem jedno sto čtyři ceny v hodnotě třicet šest tisíc korun.

pan starosta Kocián, Katka tři první: IM Plát, GM Talla, IM Dmitrenko

Do fotogalerie webu budou samozřejmě doplněny fotografie. Chvíli to potrvá, neboť fotografa Lea Vitáska v neděli dopoledne chytil houser a nemůže se hýbat, ale v pondělí musí na šichtu. Tak se dává dohromady a fotky přijdou na řadu až ten hexenšus poleví. Držme mu palce ať je to co nejdříve.

Konečné pořadí po 9 kolech (první desítka)

Open Bohuslavice
Výsledky

Fotogalerie