Karjakin - jak všichni víme - byl minulým vyzyvatelem mistra světa a jak nám historie tohoto zápasu ukázala, byl důstojným vyzyvatelem. Mistr světa měl co dělat aby zápas vyhrál. Jeho "velká prohlášení" před zápasem dala za své...
Ale co teď? Místo toho aby Karjakin potvrzoval sílu vyzyvatele, šel dolů. Co se stalo? Karjakin po zápase s Carlsenem měl elo rating 2785 a patřil (jednoznačně) do první desítky. Jeho první (vážné partie) vystoupení bylo na turnaji ve Wijk ann Zee (leden 2017), kde skončil na solidních +1 (7/13), dělil 6-7.místo. To samozřejmě není žádná pecka, ale také ne propadák.
Další turnaj byl Gashimovův memoriál - duben 2017. Tam se už ukázal určitý pokles formy. Karjakin udělal jen 50% bodů, což na nedávného vyzyvatele bylo málo. A s formou to šlo z kopce dolů, jak ukazuje turnaj v Norsku (červen 2017), kde končí Karjakin poslední...nutno napsat, že předposlední místo dělil se 4 body mistr světa(!).
Co se stalo? Pokusím se o čirou spekulaci - po tvrdé přípravě na boj o mistra světa (která bez pochyby musela být pořádná), nastává u Karjakina období "dlouhé relaxace". Přece jen jde o mladého muže, který si chce užívat života. Je docela možné, že se i přidala jistá rozčarovanost z nevyužité šance v zápase s Carlsenem. Ať už se stalo cokoliv, je zjevné z partií, že Karjakin šel výkonnostně dolů. Možná po "norském výprasku" začíná Karjakin pracovat a práce se ukazuje na super turnaji v Americe (Sinquefield Cup, srpen 2017), kde mladý rus končí na velmi slušném místě s rating performací 2828 (+1).
zdroj: chess.com
FIDE
World Cup 2017 Karjakinovi vůbec nevychází, když prohrává již ve druhém
kole s mladým krajanem Dubovem. Nutno napsat, že problémy měl již v
prvním kole s velmistrem Smirnovem (2508 elo v té době). Nedaří
se mu ani na konci roku 2017 na London Chess Classic, kde nevyhrává ani
jednu partii, dvě prohrává a obsazuje spodek tabulky. Klesá s elem, do
první desítky se dostává až v roce 2018.
Sergej Karjakin na konci roku 2016 prohání samotného mistra světa. Rok 2017 byl ale pro něj celkem neúspěšný. A co rok 2018?
Já si přesto myslím, že Karjakin bude jeden z favoritů(!). Podle mě to bude černý kůň turnaje. Má vynikající nervy. A také jak jsem si všiml, dokáže se na důležité turnaje velmi dobře připravit. A nemyslím jenom šachovou přípravu, ale i nešachovou. Samozřejmě neznám Karjakina osobně a nevím jak mu to "klape doma", ale pokud "přijatelně" a dá dost energie do přípravy na nejdůležitější turnaj, bude nebezpečný a hodně.
Přestože
se jedná o mladého muže, jeho zkušenosti jsou velkolepé. Věřím, že se
se svými sekundanty dokáže dostat do špičkové formy, jak šachové, tak i
fyzické a psychické.
Silné stránky:
Jednoznačně velmi dobrá psychika i proto jsem nazval článek klidná síla
z Ruska. Karjakin většinou zachovává "ocelový" klid i v těch nejtěžších
pozicích, což je naprosto obdivuhodné.
Pak
příprava/zahájení (ale to je i slabá stránka). Je velmi dobrý technik a
"svoje" pozice hraje mistrně. Navíc - jak se ukázalo v zápase s
Carlsenem - je vynikající obránce a obecně velmi houževnatý protivník.
Slabé stránky:
Myslím si, že to je zahájení, lépe napsáno, úzké zahájení. Přijde mi,
že některé systémy v zahájení hraje stále dokola a občas se může stát,
že zapomene nějakou přípravu, nebo prostě nebude v dostatečné hloubce.
Myslím si, že by mu prospělo rozšířit zahájení, hlavně černými. Někdy mi
přijde, že ztrácí motivaci a hraje "mdle", to má podobné jako Carlsen -
ALE - na tomto turnaji to určitě nehrozí.
TIP:
Karjakin bude bojovat o přední místa a pokud bude mít štěstí, vyhraje.
GM Robert Cvek
Tak určitě. :-)
exot:
Karja musí vyhrát, aby exot mohl opět napsat epos. Ten po výhře nad Magnusem neměl chybu. Myslím, že jsem na NŠS nic lepšího nečetl. :-)
V šachu není štěstí nebo smůla, jsou jen slabé nebo silné tahy; pochybení, která byla využita nebo zůstala nepovšimnuta. A pro dnešek stačí. :-)
No jo, silní hráči mají vždycky štěstí, to je axiom. Kdyby ho neměli, tak by hráli mnohem hůře. :-)
V té poslední větě je štěstí zmiňováno ve smyslu podmínky, bez které Karjakin turnaj nevyhraje. Já tvrdím to, že turnaj vyhraje ten, kdo nasbírá nejvíc bodů, A nějaké štěstí s tím vůbec nebude mít co dělat. Leda tak neumětelství protivníků. A to zasloužené, ne smolné nebo šťastné. :-)
Hraje se poslendí kolo, Karjakin svou partii vyhraje, ale k celkovému vítězství potřebuje, aby na vedlejší šachovnici bílý jen remizoval. Bílý nenajde v závěrečné kombinaci vyhrávající tah a jen věčným šachem remizuje. Myslím, že si i tak velký hráč jako je Karjakin v duchu řekne: To jsem měl štěstí.
A samozřejmě, musel tomu jít naproti.
Nebo když máte štěstí na rozhodčího
Tak v šachu samozřejmě štěstí stejně jako v jakémkoliv jiném sportu existuje. Už jen na soupeře, jestli je zrovna ve formě, nebo to hraje jako prase (tedy jako já letos).
No a taky jsou pozice, kde oba hráči vidí kulové a na konci varianty je jeden z nich vyhraný, aniž by o tom měl tušení (to je taky důvod, proč může slabší šachový program porazit program silnější).
Štěstí... co je štěstí? V případě šachistů je to většinou pěkně vypasená zlatá masařka, která sedí na tom, kdo vyhrává. I rčení "měl (jsi) štěstí" zní tak trochu pohrdlivě - je to skoro jako nadávka - znamená to, že si myslíte, že jste byl v celé partii lepší a zasloužíte si výhru víc než ten packal, kterému to říkáte. Někteří velmi silní hráči sice byli a jsou pověrčiví, to ale se štěstím má jen málo společného. Velmi silní hráči na štěstí nevěří. Když s tím začnete, shovívavě se usmějí a budou vás považovat za břídila, který nemá ani páru, o čem mluví. V šachu štěstí není a neexistuje. Tahle hra je nastavena trochu jinak.
Ono by to chtělo zapracovat i za bílou stranu. Pamatujisi dvě nebo tři partie z poslední doby, kdy dostal nařezalo v sicilské