S velmistry do Chorvatska

Někdy v zimě jsem byl osloven, zda bych si chtěl zahrát chorvatskou ligu. Jelikož jsem věděl, že ji pravidelně hrává Zbyněk Hráček, dříve ji hrál i David Navara, tak nebylo o čem přemýšlet, jedu!   

Než jsme se nadáli, byli jsme u Slovinska, které jsme rychle projeli, a čekala nás hranice s Chorvatskem. Bál jsem se kontrol, ale zbytečně, průjezd byl velmi rychlý a bez obav. Mezitím však volal Zbyňkův kapitán, že se zpozdil let Ivana Cheparinova o čtyři hodiny, takže si máme dát v Záhřebu někde pauzu a až poté ho jet vyzvednout na letiště. Zastavili jsme někde v nákupním centru a dali si v poklidu svačinu a pivo (jako správní "Čecháčci" jsme měli nasmažený řízky), v poklidu sledovali mladé Chorvatky při cigaretě a když uběhly tři hodiny, tak jsme vyrazili směr letiště.

Měl jsem Cheparinova za normálního týpka, ale když mi řekl "Hi" tenorem, tak jsem se skoro neudržel a začal se smát a dumat, jestli ho někdo nevykleštil.

Naštěstí moc v autě nemluvil a raději spal, takže mé záchvaty smíchu byly pozastaveny. V poklidu jsme během chvíle dorazili k pobřeží, přejeli na ostrov Krk a z něj trajektem na další ostrov, naší cílovou destinaci, Mali Lošinj. 

Po tom, co nás trajekt převezl na Cres, jsme přejeli v Osoru (dřívější název ostrova) přes malý most a tím pádem jsme vjeli na Mali Lošinj. Po pár kilometrech jsme byli v stejnojmenném hlavním městě ostrova a zbývalo jen najít areál hotelů, kde jsme měli bydlet i hrát. Po menším tápání se nám to povedlo těsně před půlnocí. Chtěl jsem se ubytovat, ale zdržoval přede mnou stojící Ivanchuk, jak mě ale uviděl, tak mě pozdravil a ptal se mě, kdy si dáme checkers (dámu). Neměl jsem mu v létě v Praze říkat, že ji umím hrát, když ji vlastně neumím.  Slušně jsem řekl, že někdy snad ano, ale teď chci jít spát. Tím bych zakončil mou cestu na ligu a nyní bych přešel už převážně k šachovým věcem.

Něco o lize, kterou jsem hrál. Nebyla to ta nejvyšší, nýbrž 1.B liga, výhodou je ale to, že se společně s tou nejvyšší hraje na jednom místě.

Hrál jsem v družstvu Mladost Zagreb, na druhé šachovnici, plán byl totiž takový, že naše první deska – nadějný chorvatský junior – se pokusí hrát o GM normu. Ale i druhá deska slibovala silné soupeře. Na třetí šachovnici hrál kamarád Chris Repka, aktuální přeborník Slovenska, který splnil všechny normy na velmistra, nyní již jen potřebuje uhrát elo 2500 (a díky lize je tomu opět blíž, připsal 10 bodů). Hráče na 4.desce jsem viděl poprvé v životě, nějaké IMko s elem 2350. Na páté desce hrál mladý kapitán družstva, Matěj Blažeka, který má příbuzné s příjmením Blažek. Na 6.desce opět IMko, ale už ani ne 2350. Byli jsme třetí nasazení.

Do prvního kola nám los přisoudil nejslabší tým soutěže, družstvo Zadaru. Co se však nestalo...ráno na snídani mi kapitán sdělil, že hrajeme v pěti, první deska nestíhá přijet. Samozřejmě mě to naštvalo a v duchu jsem si říkal, co to mám za družstvo. Nicméně Leon chtěl přijet, ale maminka mu to zakázala kvůli nemoci. To mně někdo zakázat šachy, tak se sbalím a jedu i bez svolení, nebo prostě uteču. Bohužel ne každý je jak já, takže jsme hráli první kolo bez první desky. Naštěstí pro nás i soupeř přijel v pěti, takže na první desce výsledek 0:0, jakéto štěstí.

Jako první jsem snad vyhrál já, soupeř mi vletěl do varianty, sám hrál také rychle, takže během hodinky jsme měli přes 20 tahů. Partii se pokusím lehce okomentovat.

Zápas jsme nakonec s přehledem vyhráli 5-1.

Druhé kolo už bylo o poznání těžší a to s jedním z favoritů soutěže, družstvem Dakovo. Opět jsme hráli bez první desky, soupeř překvapivě na první někoho měl, tak jsme ihned od výkopu prohrávali. Já hrál černými s GM Popovičem ze Srbska (2528). Hráli jsme divokou Philidorku s 5.g4  V průběhu partie jsem odmítl remízu, pak jsem neviděl, že mohu remizovat v koncovce, i tak ale vznikla čtyřvěžová koncovka bez pěšce, která je remis, ale mně se povedlo ztratit i druhého pěšce a následně na tempo prohrát po pěti a půl hodinách. Nic příjemného. Družstvu se nedařilo, vyhrál jen Chris, takže z toho byla vysoká prohra 1-5, která nás nakonec stála možná postup.

Můj poslední tah byl Df6, když jsem odmítnul remízu po 0-0-0. Soupeř se toho nebál a zahrál Jb5!

Zde jsem mohl po Kf8 remizovat...ale bál jsem se varianty 31.h4 Sxh4 32.Vh7 Kg8 33.Vxh6, ale zapomněl jsem, že mám tah Sg5! To bych ještě vyhrál. Soupeř mi tvrdil, že by po Kf8 zahrál Vh7 a po Kg8 Vg7+ s remízou.

Třetí kolo jsme hráli opět se slabším týmem, s GORAN Bibinje. Leon už přijel, tak jsme byli konečně v šesti. Bohužel jsem se pořádně neotřepal z předešlé prohry a bílými jsem svého soupeře trošku podcenil a hrál dost lehkovážně a odměnou za to mi byla dost rychlá prohra, viz partie (prosím, nesmějte se mi).

Zápas jsme nakonec vyhráli 3,5-2,5, ačkoliv jsme prohráli na prvních dvou 2:0

Ve čtvrtém kole nás čekal nejsilnější tým soutěže, MORNAR Split. Pustili jsme se do soupeřů nebojácně, já teda v klidu zahrál s GM Ante Šaričem 1.e4 a po jeho odpovědi 1...e6 jsem zahrál supersilné a nebojácné 2.d3, načež jsem byl okolo 20.tahů vyhraný, ukážu jen jednu vtipnou pozici, kde mám nějaký materiál navíc, ale nemám rošádu a jsem svázaný, že se skoro nemůžu hnout, opak je ale pravdou, tady už je pozice vyhraná.

Soupeř zahrál ještě Sb5, nicméně po c4 ztrácí materiál, ale je fakt, že ty vazby byly trochu nepříjemné.

Zápas to byl napínavý, podle mě i vyhraný, ale děda na 4.desce už začal vytvářet neskutečné skvosty, v tomto zápase měl jasnou remízu, ale během pěti tahů se vzdával v beznadějné koncovce. Nakonec 3-3, škoda, chybělo málo, soupeři dotahovali celý zápas.

Já spokojený, že jsem si trochu spravil náladu, šel s chutí i na páté kolo, soupeřem mi byl GM Petkov (2495) z Bulharska, měl jsem černé. Hráli jsme poměrně ostrou a komplikovanou pozici v Grünfeldovi, která nakonec vyústila do koncovky 2V+2p proti V+J a 4p s tím, že mám volného dvojpika na b sloupci a na královském křídle je to symetricky dva na dva. Procpal jsem jednoho pěšce až na b2, ale nikde to nešlo vyhrát, nakonec vznikla mrtvá remis, když nám každému zbyla věž a dva pěšci na tom královském křídle. Bohužel takto nedotažených partií bylo víc, ale žádná výhra a na poslední šachovnici knedle, takže jsme prohráli 3,5-2,5 a šance na postup mizely někde na lodi z ostrova.

V šestém kole nás čekal nepříjemný tým Štrigova, který v tu chvíli vedl soutěž.  Již od počátku vypadaly dobře dvě poslední desky, které také brzo vyhrály, a tím pádem to bylo hned 2:0. Já hrál s nepříjemným maďarským IMkem, Némethem Miklošem. Soupeř mě v zahájení totálně dostal, když ve Skotské zahrál Jf6 a po Jxc6 bxc6 e5 mi nasadil místo Jd5 málo hrané Je4. Čučel jsem na to a nevěděl, jak reagovat, tah Df3 nebude nejpřesnější. Nicméně za dalších pár tahů jsem dělal rošádu a soupeř po mně vyjel tahem h5. Já reagoval nástupem f4-f5, šílená pozice již po 10 tazích. Partie poté přešla do koncovky, kde jsem byl na hranici prohry, ale silou vůle jsem nakonec partii zachránil, ačkoliv jsem měl v koncove jezdce proti střelce pěšce méně, můj aktivnější král nedovolil tomu černému projít. Nakonec to byla velmi důležitá remíza, zápas jsme i díky ní vyhráli 3,5-2,5.

V sedmém kole nás čekal tým Dubrovniku, který byl v ten moment zrovna ve vedení, vystřídal tým Štrigova. Na první desce to dal rychle za remízu Leon s podvodníkem Fellerem, já bych od toho taky utekl, nemohl bych s někým takovým hrát tak, že bych si furt neříkal, zda nepodvádí, je to takový divný pocit prostě. Já se černými pustil do svého soupeře Boguta, vypadalo to sice ze začátku divně, ale nakonec mí koníci byli tak nepříjemní, až se z toho soupeř pomátl a podle mě ho to skákání straší ještě doteď,  však posuďte sami.

Zápas jsme i díky mé a hlavně teda Chrisove výhře vyhráli 3,5-2,5 a byli jsme rázem zpět ve hře o postup, neměli jsme akorát moc dobré skóre, takže bylo třeba poslední dvě kola proti soupeřům ze spodu tabulky vyhrát.

V osmém kole nás čekal tým BRDA Split. Já hrál bílými proti IMku z Německa, nic jsem nezískal a ještě byl rád za remízu, ale ohrožen jsem nebyl nikde. Bohužel na první desce si Leon naběhl do přípravy soupeře a byl brzo prohraný. Vzadu jsme sice urvali dva body, ale Chris nepřetavil lepší pozici v bod a jelikož děda opět vytvořil perličku, tak jsme hráli jen 3-3. Nic ale nebylo ztraceno před posledním kole, družstva před námi měli těžký los, navíc i některé týmy hrály mezi sebou, tušil jsem, že jakákoliv výhra nám bude stačit. A stačila by... Bohužel jsme ale hráli jen 3-3, první tři desky 3:0, vzadu obráceně, děda po hodince a půl na ručník, na poslední jsme ale měli vyhranou pozici, i remíza opakováním tahů tam byla, to jsme ale nevěděli, že Chris vyhraje. Já teda ano, ale nevypadalo to. Jinak co se týče mé partie, tak jsem odmítnul remízu a velmi hezky vyhrál, tím jsem zakončil ligu i s mírným elovým ziskem, bohužel jsme skončili třetí, první nepostupující, chybělo nám to skóre, protože týmy na 1. - 4. místě měly stejně bodů.

Co se týče Zbyňka, tak ten předváděl šachy na velmi vysoké úrovni, odměnou mu za to je pěkných 9 bodů do ela. Partie jsem viděl tak různě, podle něj mohlo těch bodů být i víc, mně se jinak líbila jeho výhra s Ivaniševičem, Zbyněk trpělivě čekal a soupeř se do něj tzv. "vysypal" a Zbyňa bílýma jen inkasoval materiál a snadno vyhrál. Doporučuji k přehrání! Jeho tým jinak skončil na nepopulárním 4.místě, ale "Chepa" na první a Zbyněk na druhé patřili k nejlepším hráčům soutěže, škoda, že se z družstva nikdo další nepřidal.

Výsledky hráčů CZE

Výsledky hráčů SVK

Legendární Vasilly Ivančuk si také zahrál nejvyšší chorvatskou ligu

Evička Repková, máma Chrise a velmi sympatická paní přebírá pohár za 2.místo v extralize žen.

Další fotky z ostrova a z lodi (naleznete na FB profilu GM Pláta).

Autor: GM Vojtěch Plát

Odkazy

• ŠK Lošinj na FB
• Výsledky na ChessResults