1. Novoborský ŠK “B“ – SK Oaza Praha 4:4

Po minulé nešťastné prohře s Jičínem k nám zavítala Oaza Praha, které k optimální sestavě chyběl Tadeáš Klecker. Nám naopak tentokrát chyběla písmenka – nastoupili jsme bez Navary a Kočetkové. Přesto jsme měli být jednoznačnými favority, omladina v sestavě Oazy totiž sice dokáže být nebezpečná, ale do jejich ratingu se to prozatím nepromítlo.

Zápas pro nás začal poměrně dobře. Olda Vedral přehlédl v zahájení taktický obrat vedoucí ke ztrátě pěšce. Poté nevyužil mou nepřesnost dovolující komplikace (20.Je5 nebo 22.Vxf5 s dalším 23.Je5) a v koncovce již tahal za kratší konec. Pěšce sice dobral zpět, což ale znamenalo smrtící aktivizace figur černého, které okolo bílého krále upletly matovou síť – 1:0. Jasno bylo i o osudu partie Péti Kučery mladšího, který poměrně viditelným motivem obral Martina Hollana hned o dva pěšce, s jejichž uplatněním neměl nejmenší problém – 2:0. Hosté bohužel velmi rychle korigovali, když Roman Boreš z mírně lepší sicilské hrubou chybou naprosto otočil hodnocení partie. Za figuru sice nakonec měl dva pěšce, avšak bez jakékoliv aktivní hry je Jakub Čmiko brzy vysbíral a prokletí naší poslední šachovnice tak nadále trvá – 2:1.

Na třetí šachovnici rozehrál Péťa Kučera starší s Vojtou Strakou zahájení nepříliš ambiciózně (výměnná slovanská), ale po hromadných výměnách se v jednu chvíli mohl v koncovce V+S x V+J pokoušet o výhodu. Tento moment ovšem propásl a výsledná věžovka již nemohla skončit jinak než remízou – 2,5:1,5. Oporám z předchozích zápasů na předních šachovnicích se tentokrát nezadařilo. Pavel Šimáček hrál i s ohledem na průběh zápasu sicilskou se Svobodou ambiciózně. Svůj optimismus měl však v pravý čas utlumit, protože protihra černého se stávala stále nepříjemnější. Zamyšlení po časové tísni pak bylo skutku neradostné – bílý už neměl tah nevedoucí ke ztrátě materiálu, a tak se musel vzdát – 2,5:2,5. Sérii tří výher si pokazil Honza Vrána. Partie s Lukášem Vlasákem byla od prvních tahů velmi nestandardní, což se samozřejmě muselo projevit na spotřebě času. V časové tísni Honza vsadil vše na útok na královském křídle, avšak když tam neprorazil, dostal se do nepříjemných vazeb, které už vyřešit nešly – 2,5:3,5.

Na 7. šachovnici rozehrál Honza Oreský proti Petru Hollanovi na můj vkus příliš dlouhou teoretickou variantu. Osobně bych proti mladšímu a méně zkušenému soupeři zvolil jinou cestu, ale Honza je v tomto ohledu velmi principiální. Ve svešnikovovi se rozhodl útočit po královském křídle, ale útok zde nevykouzlil a soupeř poté na křídle opačném sice nevynutil věčný šach, ale věžová koncovka už byla remízová 3:4. Zápasový bod zachraňoval Marek Braun, který v benoni nejprve odmítl opakování tahů, ale následně se dostal do velmi nepříjemné pozice. Naštěstí Michal Jelínek nevedl útok přesně a ve čtyřvěžové koncovce už si Marek s prosazení páru pěšců navíc poradil – 4:4.

Ani na šestý pokus jsme neprolomili letošní prokletí, když jsme dobře rozehraný opět nedotáhli k tříbodovému konci. Pokus k nápravě budeme mít za necelé dva týdny, kdy v předehrávce (přesun utkání o den na sobotu 8. 2.) zavítáme taktéž do sestupovými starostmi ohroženého Turnova. Snad se nám zde podaří vylepšit pohled na tabulku, který prozatím není příliš radostný.