Rychle tedy připravit materiály pro novináře (obvykle jich je okolo deseti), srovnat si v hlavě co vypíchnout za zajímavosti a odlišnosti oproti předchozím ročníkům, pobrat propagační materiály a vyrazit. S mediální propagací šachů je to prostě problém. Na regionální úrovni to ještě jde, ale dostat se do celostátních médií je sisyfovská práce. Vzpomínám, jak před pár lety při jednání s jednou celostátní soukromou televizí je z celého programu festivalu nejvíc zaujalo pro sportovní zpravodajství skládání Rubikovy kostky nohama a nějaká hra myší dostihy. Nic tedy proti Rubikově kostce nebo myším, ale…..
Z vrátnice na kolejích mi už volali v 6 ráno, že první šachisté z Ruska už dorazili (jedná se sice o hráče toguz kumalaku a nejsou z Ruska, nýbrž z Kazachstánu, ale chápu, že to vrátným splývá) a kam prý je mají ubytovat. Nejmenovaný hotel se dotazuje, zda u nich bude opět bydlet David Navara. Za ta léta si ho velmi oblíbili a těžko by skousli, že bychom ho ubytovali u „konkurence“. Komu by pak fandili a drželi palce? „Jo a ten pán co už 3x změnil datum příjezdu a 2x odjezdu tedy přijede kdy?“ Upřímně odpovídám, že nevím, ale jakmile mi odpoví na mail dám ihned vědět.
Zítra ráno se už sejde celý tým a začne závěrečná příprava. Rozmístit stoly a židle, postavit šachy, nastavit hodiny, pověsit reklamy a vlajky, nakopírovat uvítací bulletiny, připravit registrační karty, ubytovací seznamy, dárky, udělat poradu a rozdělit jednotlivé úkoly. Večer už musí registrace fungovat, aby fronty byly co nejmenší a vše proběhlo bez větších komplikací. A pak už to pojede. První víkend je náročný svou různorodostí – šachy, bridž, dáma, piškvorky, scrabble, vrhcáby, go, mankalové hry, Rubikova kostka atd. Prakticky neustále se někdo registruje, nebo se zahajuje turnaj, případně probíhá vyhlášení výsledků, takže je potřeba připravit poháry, medaile, ceny, diplomy.
Párty stan
Nejbližší okamžik, na který se opravdu těším, je sobotní večer. Tradiční párty na koupališti Cihelna je oázou pohody. Točený pivko, selátko na grilu, kapela k tanci a poslechu a k tomu mraky známých, které jsem přesně rok neviděl a pravděpodobně zase rok neuvidím. Pokud vyjde počasí je jako bonus i noční koupání samozřejmě v plavkách. Příjemný večer utíká nepříjemně rychle a za chvíli je již hodina po půlnoci. Není však třeba zoufat, legendární studentský klub, takzvané áčko, jede až do třech, takže následuje desetiminutový přesun a může se pokračovat. Trošku nepříjemné je však ranní kolo družstev od 8.00, ale co se dá dělat, nic v životě není zadarmo.
Takže vzhůru do Pardubic, těšíme se na Vás
Petr Laušman, zástupce ředitele festivalu
